Akce

Pozvánka na přednášku s diskusí "Interpretace mezinárodního práva v judikatuře SDEU Vybrané významné případy ze současné agendy Tribunálu" (Praha, 9. 5. 2022, 17:00 hodin)

25.04.2022 10:24

Česká společnost pro mezinárodní právo, Česká odbočka ILA, Katedra mezinárodního práva PF UK si Vás dovolují pozvat na přednášku

"Interpretace mezinárodního práva v judikatuře SDEU Vybrané významné případy ze současné agendy Tribunálu"

Přednáší: Dr. iur. Mgr. Petra Škvařilová – Pelzl, soudkyně Tribunálu Soudního dvora EU

Uvádějí a diskusi moderují: Prof. JUDr. Monika Pauknerová, DSc. a Prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc.


Setkání se koná v pondělí 9. května 2022 od 17:00 hod. na PF UK, místnost č. 38.

 

Těšíme se na Vaši účast.


Prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc.                        Doc. JUDr. Vladimír Balaš, CSc.
předseda ČSMP                                              předseda České odbočky ILA
vedoucí Katedry mezinár. práva PF UK

 

>>

Záznamy: 1 - 1 ze 101

1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Novinky

Les feuilles mortes… (podzimní dopis předsedy Společnosti)

08.09.2009 17:33

Vážené členky, vážení členové a přátelé,

několik týdnů od letního dopisu uteklo neuvěřitelně rychle a s nimi i léto, které nám snad přineslo trochu očekávaného a zaslouženého odpočinku, ale i čas na čtení a psaní, pochopitelně též v oblasti mezinárodního práva.

Je tu začátek září, to je nástup podzimu přinášejícího s sebou nejen nový akademický rok, ale také kratší dny, chladný vítr a feuilles mortes… Je to také čas pro bilancování a plánovaní nových aktivit. A tak při poslechu tohoto starého, oblíbeného šansonu (v podání Yves Montanda) se pokouším strukturovat tak trochu pod vlivem Prévertova básnického textu zamyšlení nad minulostí i budoucností naší vědy mezinárodního práva. Vždyť mezi cíle Společnosti patří právě též podporovat rozvoj nauky mezinárodního práva.

En ce temps la vie était plus belle et le soleil plus brûlant qu’aujourd’hui… Takže nejprve návrat do minulosti. Je v přirozenosti lidské povahy, že pamětníci mají tendenci si idealizovat minulost, která je spojena s jejich mládím. Naopak, nastupující generace mívá tendenci se radikálně vymezit proti všemu a všem, co považují spjaté s minulostí. Tato v různých dobách se opakující tendence je ještě akcentována v letošním roce 20. výročí od listopadu 1989, kdy se v celé společnosti posiluje snaha o znovu-vyrovnávání se s minulostí. Proto vlastně ani nepřekvapuje, že tomuto zkoumání neunikla ani naše právní věda.1 A v jejím rámci pochopitelně nemůže chybět ani věda mezinárodního práva.

Taková snaha o hlubší zkoumání vlastní doktrinární historie je jistě chvályhodná. Jde ovšem také o to, nejen lehce kritizovat, ale také důkladně prostudovat a pochopit teoretické podhoubí tehdejších prací a sporů, které při povrchním pohledu může zůstat skryto pod ideologickým nánosem suchého listí, které dávno odnesl vítr. Jistě, každý má právo kritizovat ideologické floskule a dobově podmíněné formulace, které s odstupem času mohou někomu připadat až komické. Skutečně vědecký kritický dialog však předpokládá také schopnost pohledu pod povrch na tehdejší doktrinární debaty o takových otázkách jako mezinárodní obyčej, zásady mezinárodního práva nebo tzv. socialistické mezinárodní právo, abych uvedl jen několik příkladů. A tyto otázky a různé odpovědi, včetně individuálního přínosu jednotlivých osobností by také neměly zůstat zapomenuty … dans la nuit froide de l’oubli.

Ostatně i starší historie naší právní vědy (nejen období tzv. reálného socialismu) by si zasloužila daleko větší pozornosti. I v tak žhavé přítomnosti aktuální „ústavní krize“ v ČR. Ne, nehodlám zde přispívat k proliferaci v posledních dnech rostoucí řady „ústavních právníků“. Jako mezinárodní právník si však dovolím skromně poznamenat, že diskuse o materiálním jádru a nezměnitelných částech Ústavy není nějakým postmoderním objevem, nýbrž vychází ze starší středoevropské vědecké tradice. Diskuse, která se vedla již na začátku 20. století a do níž se zapojili vědci, jejichž jména (Kelsen, Schmitt, Verdross a Weyr) mají své místo nejen v dějinách konstitucionalistiky, ale také v intelektuální historii našeho oboru. Mezinárodní právo totiž nezačalo v r. 1989 ani v r. 1945, ale navazuje na mnohem starší tradice.

Non, je n’ai pas oublié… Jistě, je třeba se vracet nejen do daleké historie, ale připomenout i nedávno oznámené výzvy.

Připomínám projekt „Czech Yearbook of International Law“ a chci opakovaně vyzvat zájemce k podávání návrhů na témata příspěvků (v anglickém jazyce, rozsah cca 10 str.), a to do 15.9.2009. Myslím, že právě otázky spojené s minulostí a budoucností doktríny mezinárodního práva by se velmi hodily do prvního čísla České ročenky.

A k tématu proliferace, tentokrát mezinárodních soudních orgánů, se nám na konci léta podařilo vydat novou publikaci (Konkurující jurisdikce mezinárodních rozhodovacích orgánů. Praha: PF UK, 2009), kterou lze doporučit všem členům Společnosti.

Nous vivions tous les deux ensemble… Ano, při úvahách o minulosti a plánování budoucích aktivit ČSMP nelze pominout fakt, že česká nauka byla až do konce r. 1992 součástí československé vědy mezinárodního práva. Větší část moderní tradice naší internacionalistiky je tedy ve znamení toho soužití, které úplně nepřetrhal ani „sametový rozvod“ před 17 lety. Projevuje se to v četných kontaktech i řešení podobných otázek mezinárodního práva.

Tak např. letošní výročí Ženevských úmluv (1949) si připomíná Slovenská společnost pro MP konferencí na MZV SR v Bratislavě dne 1.10.2009, kdežto na PF UK v Praze budeme mít ke stejnému tématu vědeckou konferenci 13.11.2009.

A po úspěšném Česko-slovenském symposiu v Třešti z října 2008 (viz fotogalerie) se uskuteční další setkání v Bratislavě, a to v konferenčním zařízení SUZA (MZV SR) ve dnech 23. - 24.10.2009. Tématem by mělo být právě Mezinárodní právo 20 let po r. 1989. Není to ideální příležitost k otevření česko-slovenské vědecké diskuse k otázkám naznačeným v úvodu?

Co uvést závěrem? Letošní výročí by mělo být příležitostí nejen k návratům do hlubší minulosti, ale také k bilancování uplynulých 20 let. Ukazuje se, že navzdory některým programově skeptickým hlasům o ideologické zátěži a formálním zaostávání českých učebnic mezinárodního práva oproti zahraničním učebnicím, po jejichž překladu se někdy volá, situace není tak špatná.

Podobným pochybovačům (či spíše rozhněvaným mladým mužům?) lze jen doporučit, aby se vedle notoricky známé Malenovského učebnice obecné části (příklad diskontinuity2) a učebnice zvláštní části Potočného a Ondřeje (příklad kontinuity, byť poctivě doplňované aktuálními poznatky3) blíže seznámili s dalšími dostupnými učebnicemi. Vždyť vedle těchto učebnic a překladu německy psané učebnice Ignaze Seidla-Hohenvelderna4, která se používá na PF ZČU v Plzni, na velmi konkurenčním českém trhu mají k dispozici též novou a vědecky pojatou učebnici pražskou5 a nejnověji též „olomouckou“ učebnici Davida a kol. s kasuistikou, určenou spíše pro pregraduální studenty.

Přitom poslední dvě zmíněné učebnice se vědomě snaží o spojení kontinuitního a diskontinuitního přístupu a vyrovnání se kvalitním zahraničním učebnicím. I přes možné obvinění z „podjatosti“ si troufám s plnou vážností prohlásit, že přinejmenším pluralitou učebnic mezinárodního práva jsme v České republice dosáhli stavu srovnatelného se situací za první čs. republiky a srovnatelného (ne-li lepšího) v porovnání se stavem v jiných, podobně velkých evropských zemích.

A to je snad po 20 letech od roku 1989 dobrá zpráva pro členy Společnosti a všechny zájemce o mezinárodní právo.

Krásný podzim a úspěšný vstup do nového akademického roku

Vám přeje

Pavel Šturma
předseda Společnosti

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1 Srov. M. Bobek, P. Molek, V. Šimíček (eds.), Komunistické právo v Československu. Brno: MU-Mezinárodní politologický ústav, 2009.
2J. Malenovský, Mezinárodní právo veřejné: jeho obecná část a poměr k jiným právním systémům, zvláště k právu českému. 5. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2008.
3M. Potočný, J. Ondřej, Mezinárodní právo veřejné. Zvláštní část. 5. vydání. Praha: C.H. Beck, 2006.
4I. Seidl-Hohenveldern, Mezinárodní právo veřejné. Praha: Codex Bohemia, 1999, resp. dotisk v nakl. ASPI, 2006.
5Č. Čepelka, P. Šturma, Mezinárodní právo veřejné. Praha: C.H. Beck, 2008.

>>
<< 70 | 71 | 72 | 73 | 74 >>

Česká ročenka mezinárodního práva veřejného a soukromého, Vol. 12 (rok 2021) - online 

News

Statement on the Russian attack on Ukraine

25.02.2022 18:24

The Czech Society of International Law considers the invasion of the Russian Federation into the territory of Ukraine to be a flagrant breach of international law. 

The situation in Ukraine constitutes a breach of international peace and security. This is a violation of the prohibition of the use of force (Article 2, paragraph 4 of the UN Charter), which is a fundamental norm of international law. The Russian Federation has committed the act of aggression against Ukraine and armed attack within the meaning of Article 51 of the UN Charter.

The Russian aggression against Ukraine needs to be condemned in the strongest terms and the Russian Federation shall immediately cease its use of force against Ukraine and shall refrain from any further unlawful threat or use of force against any UN member state. In our view, the applicable rules of international law should be used properly and should not be misinterpreted.  

We express our support for all those affected by the war, including our colleagues from the Ukrainian Association of International Law.

>>
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Vyhledávání

© 2009 - 2022, Česká společnost pro mezinárodní právo