Profesor Pavel Šturma byl 29. dubna 2019 na 71. zasedání Komise OSN pro mezinárodní právo zvolen předsedou tohoto důležitého orgánu. Jedná se o velký profesní úspěch a ocenění dosavadní práce profesora Šturmy. Tato volba je dokladem vysokého respektu, který si profesor Šturma získal mezi odborníky v oblasti mezinárodního práva, jde však také o významný úspěch České republiky a její nauky mezinárodního práva.

Profesor Šturma působí na Právnické fakultě UK, kde vede katedru mezinárodního práva. Členem Komise byl zvolen na období let 2017 až 2021. V minulosti profesor Šturma již členem Komise byl, a to v letech 2012 až 2016.

Komise OSN pro mezinárodní právo byla založena v roce 1947 za účelem podpory rozvoje a kodifikace mezinárodního práva. Skládá se ze 34 světových odborníků, kteří jsou voleni Valným shromážděním OSN. Komise se schází každoročně v Ženevě, kde její členové projednávají různá témata z oblasti mezinárodního práva a napomáhají tak jeho kodifikaci a rozvoji. Komise připravila v minulosti řadu smluvních dokumentů univerzální povahy, například v oblasti diplomatického či smluvního práva.

zdroj: tisková zpráva MZV ČR

Přejeme příjemné čtení.

Česká společnost pro mezinárodní právo Česká odbočka ILA ve spolupráci s katedrou mezinárodního práva a VCLP (UNCE) Právnické fakulty UK uspořádala v úterý 25.4.2017 přednášku Prof. Dr. Federico Lenzerini na téma "Culturalization of Human Rights". 

Prof. Dr. Lenzerini je předním odborníkem na téma lidských práv v kontextu kulturních práv. V současné době přednáší na Univerzitě v Sieně a je poradcem při UNESCO.

Přednáška se týkala především otázky, nakolik je kompatibilní idea univerzality lidských práv v kontextu jednotlivých kultur a nakolik jsou, popřípadě by měla být, jednotlivá lidská práva vykládána právě v kontextu kulturních odlišností.

Prof. Lenzerini na příkladech jednotlivých práv, ať již se jednalo o právo vlastnit majetek, účastnit se kulturního a společenského života nebo samotného práva na život, ukázal, nakolik se musí pozměnit jejich výklad, aby byl zachován smysl jednotlivých práv, pokud je budeme aplikovat na různé kulturní skupiny, převážně pak na původní obyvatelstvo.

Na závěr padlo mnoho dotazů a diskuze, která se nesla ve velmi přátelském duchu, by mohla pokračovat ještě velmi dlouho. Otázky se především týkaly problematiky, jak řešit konflikty kulturních zvyklostí a lidských práv.

Autor článku: Tomáš Opat