Vážení členovia SSMP a ČSMP, milí záujemcovia o medzinárodné právo a medzinárodné vzťahy, nielen v súvislosti s ruskou agresiou si Vás Slovenská spoločnosť pre medzinárodné právo pri Slovenskej akadémii vied dovoľuje pozvať na medzinárodnú vedeckú konferenciu na tému:

Medzinárodné humanitárne právo v ozbrojených konfliktoch a v právnom poriadku SR,

ktorá sa uskutoční 7. októbra 2022 v Bratislave na pôde Paneurópskej vysokej školy, Tomášikova 20.

Na konferenciu sa môžete registrovať do 29. septembra 2022 na linku Untitled form - Formuláre Google. 

Program sa zašle prihláseným účastníkom. Výsledkom vedeckej diskusie a prezentácie vedeckých výstupov bude publikácia vydaná za rok 2022.

Stále je možné se přihlásit zde:

https://www.csmp-csil.org/news/pozvanka-na-14-cesko-slovenske-mezinarodnepravni-sympozium-23-az-25-9-2022-zamek-trest/

Letošní rok se konalo 14. česko-slovenské mezinárodněprávní symposium, které se věnovalo zejména dopadům ozbrojeného konfliktu na Ukrajině z pohledu různých oblastí mezinárodního práva. Česká společnost pro mezinárodní právo ho již tradičně pořádala v Zámeckém hotelu AV ČR v Třešti ve dnech 23.-25.9.2022. Program se skládal ze sedmi tematických panelů, v rámci kterých vystoupili přední odborníci na mezinárodní právo České i Slovenské republiky.

Obecné souvislosti konfliktu představili panelisté, kteří se zaměřili na klamavé úkony státu v době války (Pavel Sladký) a efektivitu mezinárodního práva veřejného a rusko-ukrajinské války (Anna Červeňáková). K problematice sankcí byly předneseny příspěvky k sankcím a protiopatřením z pohledu mezinárodního práva (Pavel Šturma), k působení EU v oblasti mezinárodního práva v kontextu sankčního režimu (Zuzana Žitná) a k mezinárodním sankcím a zejména případu Hambálek (Peter Matuška, Nikolas Sabján).

V rámci mezinárodního práva lidských práv se účastníci zabývali ozbrojeným konfliktem na Ukrajině a závazky podle EÚLP (Alla Tymofeyeva) a veřejnou kritikou války na Ukrajině ze strany ruských státních občanů jako důvodu udělení azylu (Daniel Arbet). Tématika azylového a uprchlického práva byla dále rozvedena v příspěvcích k dopadům ozbrojeného konfliktu na Ukrajině na uprchlické právo: dočasné ochraně jako výzvě pro cesační klauzuli definice uprchlíka v Úmluvě o právním postavení uprchlíků (Věra Honusková) a k dočasné ochraně pro osoby prchající před válkou na Ukrajině a možné scénáře po jejím ukončení (Eliška Flídrová).

Mezinárodní ekonomické právo bylo zastoupeno tématy mezinárodněprávní povinnosti obchodních korporací v kontextu rusko-ukrajinského konfliktu (Klára Poláčková Van der Ploeg), invazí na Ukrajinu a investičními nároky vůči Rusku (Monika Feigerlová) a tématem vzestupu a pádu zelených ambicí ve světle ozbrojeného konfliktu na Ukrajině (Ludmila Elbert).

Nejrozsáhlejší panel se týkal aktuálních otázek kodifikace a aplikace mezinárodního práva a představil otázky mezinárodněprávních aspektů a reflexe války o Ukrajinu ve smluvním a diplomatickém světě (Milan Beránek), aktuální otázky mezinárodního práva (nejen) v rámci CZ PRES v Radě EU (Emil Ruffer), výsledky letošního zasedání Komise OSN pro mezinárodní právo (Pavel Šturma) a aktuální otázky mezinárodního práva – slovenského pohledu (Peter Klanduch).

Závěrečný panel se věnoval konfliktu na Ukrajině a roli EU, a to zamyšlení se nad „humanitárními“ výjimkami z evropských sankcí (Zuzana Trávníčková) a cestě Moldavska do Evropy z perspektivy unijní judikatury (Sandra Brožová).

Symposium doprovázel i bohatý společenský program a neformální setkání. Město Třešť se nachází v kraji Vysočina a je známé jako kulturní město betlémů. Účastníci byli zároveň ubytováni v nově zrekonstruovaném hotelu Akademie věd, který byl znovu otevřen po dvouleté rekonstrukci teprve v květnu tohoto roku. Pro zájemce budou vybrané prezentace účastníků dostupné na webových stránkách České společnosti pro mezinárodní právo.

Autorka článku:    Mgr. Pavlína Krausová

Přes Ruskem ohlášenou anexi čtveřice oblastí pokračuje Ukrajina v obraně svého území. Páteční připojení území navíc odporuje mezinárodnímu právu, stejně jako pseudoreferenda, která mu předcházela. Vstup napadené země do NATO je ale spíše nepravděpodobný. Tvrdí to hosté pořadu 90' ČT24.

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili loutkoví zástupci Ruskem okupovaných oblastí. Stalo se tak na základě předchozích falešných hlasování. Představitelé západních států akt odsoudili jako nezákonný.

„Je už docela dlouho ustáleným pravidlem mezinárodního práva, že není přípustné měnit hranice států za použití vojenské síly,“ vysvětluje vedoucí katedry mezinárodních vztahů Právnické fakulty Univerzity Karlovy Pavel Šturma. Je to podle něj například v rozporu se zásadami Charty OSN nebo se zásadou nenarušitelnosti hranic v Evropě podle helsinského Závěrečného aktu.

Referenda, podle nichž by se mohlo rozhodovat o změně hranic, by musela být dobrovolná, svobodná a nesměla by se konat v situaci ozbrojeného konfliktu, uvádí Šturma. Dalšími podmínkami je mezinárodní kontrola a soulad s právním řádem země. Z hlediska mezinárodního práva tak podle něj nemají nedávná pseudoreferenda žádný význam.

Státy podle Šturmy mají povinnost neuznat jakoukoliv anexi, které bylo dosaženo za porušení základních zásad mezinárodního práva. Zároveň mají povinnost pomáhat zemi, která se stala obětí takového činu, dodává.

Autor článku:  Rudolf Požár

Zdroj: ČT 24