Novinky

Les feuilles mortes… (podzimní dopis předsedy Společnosti)

08.09.2009 17:33

Vážené členky, vážení členové a přátelé,

několik týdnů od letního dopisu uteklo neuvěřitelně rychle a s nimi i léto, které nám snad přineslo trochu očekávaného a zaslouženého odpočinku, ale i čas na čtení a psaní, pochopitelně též v oblasti mezinárodního práva.

Je tu začátek září, to je nástup podzimu přinášejícího s sebou nejen nový akademický rok, ale také kratší dny, chladný vítr a feuilles mortes… Je to také čas pro bilancování a plánovaní nových aktivit. A tak při poslechu tohoto starého, oblíbeného šansonu (v podání Yves Montanda) se pokouším strukturovat tak trochu pod vlivem Prévertova básnického textu zamyšlení nad minulostí i budoucností naší vědy mezinárodního práva. Vždyť mezi cíle Společnosti patří právě též podporovat rozvoj nauky mezinárodního práva.

En ce temps la vie était plus belle et le soleil plus brûlant qu’aujourd’hui… Takže nejprve návrat do minulosti. Je v přirozenosti lidské povahy, že pamětníci mají tendenci si idealizovat minulost, která je spojena s jejich mládím. Naopak, nastupující generace mívá tendenci se radikálně vymezit proti všemu a všem, co považují spjaté s minulostí. Tato v různých dobách se opakující tendence je ještě akcentována v letošním roce 20. výročí od listopadu 1989, kdy se v celé společnosti posiluje snaha o znovu-vyrovnávání se s minulostí. Proto vlastně ani nepřekvapuje, že tomuto zkoumání neunikla ani naše právní věda.1 A v jejím rámci pochopitelně nemůže chybět ani věda mezinárodního práva.

Taková snaha o hlubší zkoumání vlastní doktrinární historie je jistě chvályhodná. Jde ovšem také o to, nejen lehce kritizovat, ale také důkladně prostudovat a pochopit teoretické podhoubí tehdejších prací a sporů, které při povrchním pohledu může zůstat skryto pod ideologickým nánosem suchého listí, které dávno odnesl vítr. Jistě, každý má právo kritizovat ideologické floskule a dobově podmíněné formulace, které s odstupem času mohou někomu připadat až komické. Skutečně vědecký kritický dialog však předpokládá také schopnost pohledu pod povrch na tehdejší doktrinární debaty o takových otázkách jako mezinárodní obyčej, zásady mezinárodního práva nebo tzv. socialistické mezinárodní právo, abych uvedl jen několik příkladů. A tyto otázky a různé odpovědi, včetně individuálního přínosu jednotlivých osobností by také neměly zůstat zapomenuty … dans la nuit froide de l’oubli.

Ostatně i starší historie naší právní vědy (nejen období tzv. reálného socialismu) by si zasloužila daleko větší pozornosti. I v tak žhavé přítomnosti aktuální „ústavní krize“ v ČR. Ne, nehodlám zde přispívat k proliferaci v posledních dnech rostoucí řady „ústavních právníků“. Jako mezinárodní právník si však dovolím skromně poznamenat, že diskuse o materiálním jádru a nezměnitelných částech Ústavy není nějakým postmoderním objevem, nýbrž vychází ze starší středoevropské vědecké tradice. Diskuse, která se vedla již na začátku 20. století a do níž se zapojili vědci, jejichž jména (Kelsen, Schmitt, Verdross a Weyr) mají své místo nejen v dějinách konstitucionalistiky, ale také v intelektuální historii našeho oboru. Mezinárodní právo totiž nezačalo v r. 1989 ani v r. 1945, ale navazuje na mnohem starší tradice.

Non, je n’ai pas oublié… Jistě, je třeba se vracet nejen do daleké historie, ale připomenout i nedávno oznámené výzvy.

Připomínám projekt „Czech Yearbook of International Law“ a chci opakovaně vyzvat zájemce k podávání návrhů na témata příspěvků (v anglickém jazyce, rozsah cca 10 str.), a to do 15.9.2009. Myslím, že právě otázky spojené s minulostí a budoucností doktríny mezinárodního práva by se velmi hodily do prvního čísla České ročenky.

A k tématu proliferace, tentokrát mezinárodních soudních orgánů, se nám na konci léta podařilo vydat novou publikaci (Konkurující jurisdikce mezinárodních rozhodovacích orgánů. Praha: PF UK, 2009), kterou lze doporučit všem členům Společnosti.

Nous vivions tous les deux ensemble… Ano, při úvahách o minulosti a plánování budoucích aktivit ČSMP nelze pominout fakt, že česká nauka byla až do konce r. 1992 součástí československé vědy mezinárodního práva. Větší část moderní tradice naší internacionalistiky je tedy ve znamení toho soužití, které úplně nepřetrhal ani „sametový rozvod“ před 17 lety. Projevuje se to v četných kontaktech i řešení podobných otázek mezinárodního práva.

Tak např. letošní výročí Ženevských úmluv (1949) si připomíná Slovenská společnost pro MP konferencí na MZV SR v Bratislavě dne 1.10.2009, kdežto na PF UK v Praze budeme mít ke stejnému tématu vědeckou konferenci 13.11.2009.

A po úspěšném Česko-slovenském symposiu v Třešti z října 2008 (viz fotogalerie) se uskuteční další setkání v Bratislavě, a to v konferenčním zařízení SUZA (MZV SR) ve dnech 23. - 24.10.2009. Tématem by mělo být právě Mezinárodní právo 20 let po r. 1989. Není to ideální příležitost k otevření česko-slovenské vědecké diskuse k otázkám naznačeným v úvodu?

Co uvést závěrem? Letošní výročí by mělo být příležitostí nejen k návratům do hlubší minulosti, ale také k bilancování uplynulých 20 let. Ukazuje se, že navzdory některým programově skeptickým hlasům o ideologické zátěži a formálním zaostávání českých učebnic mezinárodního práva oproti zahraničním učebnicím, po jejichž překladu se někdy volá, situace není tak špatná.

Podobným pochybovačům (či spíše rozhněvaným mladým mužům?) lze jen doporučit, aby se vedle notoricky známé Malenovského učebnice obecné části (příklad diskontinuity2) a učebnice zvláštní části Potočného a Ondřeje (příklad kontinuity, byť poctivě doplňované aktuálními poznatky3) blíže seznámili s dalšími dostupnými učebnicemi. Vždyť vedle těchto učebnic a překladu německy psané učebnice Ignaze Seidla-Hohenvelderna4, která se používá na PF ZČU v Plzni, na velmi konkurenčním českém trhu mají k dispozici též novou a vědecky pojatou učebnici pražskou5 a nejnověji též „olomouckou“ učebnici Davida a kol. s kasuistikou, určenou spíše pro pregraduální studenty.

Přitom poslední dvě zmíněné učebnice se vědomě snaží o spojení kontinuitního a diskontinuitního přístupu a vyrovnání se kvalitním zahraničním učebnicím. I přes možné obvinění z „podjatosti“ si troufám s plnou vážností prohlásit, že přinejmenším pluralitou učebnic mezinárodního práva jsme v České republice dosáhli stavu srovnatelného se situací za první čs. republiky a srovnatelného (ne-li lepšího) v porovnání se stavem v jiných, podobně velkých evropských zemích.

A to je snad po 20 letech od roku 1989 dobrá zpráva pro členy Společnosti a všechny zájemce o mezinárodní právo.

Krásný podzim a úspěšný vstup do nového akademického roku

Vám přeje

Pavel Šturma
předseda Společnosti

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1 Srov. M. Bobek, P. Molek, V. Šimíček (eds.), Komunistické právo v Československu. Brno: MU-Mezinárodní politologický ústav, 2009.
2J. Malenovský, Mezinárodní právo veřejné: jeho obecná část a poměr k jiným právním systémům, zvláště k právu českému. 5. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2008.
3M. Potočný, J. Ondřej, Mezinárodní právo veřejné. Zvláštní část. 5. vydání. Praha: C.H. Beck, 2006.
4I. Seidl-Hohenveldern, Mezinárodní právo veřejné. Praha: Codex Bohemia, 1999, resp. dotisk v nakl. ASPI, 2006.
5Č. Čepelka, P. Šturma, Mezinárodní právo veřejné. Praha: C.H. Beck, 2008.

>>

Letní dopis předsedy Společnosti

15.07.2009 15:54

Vážení členové a přátelé,

začátek léta je pro většinu z nás nejen obdobím začínajících prázdnin a dovolených, tedy dlouho očekávaného a zaslouženého odpočinku, ale také obdobím, kdy máme více času na zamyšlení, uspořádání papírů na pracovních stolech či knih v knihovnách a také na často odkládané čtení a psaní, pro něž právně letní měsíce poskytují více příležitosti než zbytek roku. Platí to zejména pro akademické pracovníky, ale možná také pro další z členů naší Společnosti.

Letošní léto je spojeno nejen s neobvykle silnými, nepříznivými výkyvy počasí, ale také s hrozivými mračny stahujícími se nad budoucím financováním vědy a výzkumu v České republice. Ne všech z nás se tato problematika, zejména hrozba likvidačních škrtů v rozpočtu Akademie věd ČR dotýká přímo, ale asi by neměla nechat klidným nikoho, komu záleží na osudu vědy v této zemi. Konec konců, nejde jen o Akademii věd, nový systém financování vědy dopadá i na vysoké školy a další výzkumné instituce.

Ostatně ČSMP je vědeckou společností při Akademii věd ČR, od jejíž Rady vědeckých společností dostáváme též příspěvek, který je spolu s vybranými členskými příspěvky základním finančním zdrojem pro veškeré naše aktivity. Proto by bylo naivní se domnívat, že restrikce postihující Akademii věd se dříve či později nepromítnou do fungování naší Společnosti. Měli bychom se proto společně pokusit tam, kde náš hlas může být slyšen, pomoci tento pro českou vědu nebezpečný vývoj odvrátit.

Snahou současného vedení ČSMP není ovšem připravovat se na omezování činnosti, ale naopak pokračovat v nastoupeném trendu oživení a rozvoje aktivit Společnosti. V následujících měsících a letech bude zřejmě nezbytné hledat i další zdroje a způsoby financování, včetně sponzorských darů, apod.

K tomu je ovšem třeba, aby Společnost měla dostatečný počet kvalitních a atraktivních aktivit, které by byly zajímavé pro stávající a nové členy, popř. i pro širší odbornou veřejnost. Vedle tradičních přednášek s diskusí a nových webových stránek musíme udržovat a rozvíjet mezinárodní aktivity, zejména konference a sympozia s kolegy především z obdobných společností pro mezinárodní právo ze sousedních zemí. K tomu také patří vydávání publikací, jak neperiodických (např. nedávno vydaná publikace Od kodifikace mezinárodního práva k jeho fragmentaci), tak časopisu nebo spíše ročenky mezinárodního práva.

Je pro mě velkým potěšením, že mohu informovat o přípravě projektu „Czech Yearbook of International Law“, který pokročil natolik, že i touto cestou chci vyzvat zájemce o podávání návrhů na témata příspěvků (v anglickém jazyce, rozsah cca 10 stran), a to do 15. 9. 2009.

Poté, co budou náměty nově ustavenou redakční radou projednány, autoři budou vyrozuměni a dostanou též redakční pokyny. Termín odevzdání rukopisů je stanoven na listopad 2009, aby první číslo Ročenky mohlo vyjít v prvním kvartálu roku 2010.

Další dobrou zprávou pro mezinárodní právníky je, že téměř bez zájmu českých médií dne 8. 7. 2009 prezident České republiky po řadě měsíců odkladů a váhání podepsal ratifikační listinu Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. Po souhlasu obou komor Parlamentu na podzim loňského roku se tak konečně završil ratifikační proces této významné mezinárodní smlouvy, přijaté na diplomatické konferenci v Římě dne 17. 7. 1998.

Pro mnohé z nás, kteří jsme se účastnili přípravných jednání, samotné Římské konference, dalších schůzek a konferencí či porad, mnohdy za účelem vysvětlování obsahu Statutu a přesvědčování českých zákonodárců nebo jsme o různých aspektech MTS přednášeli či publikovali, je tato chvíle momentem satisfakce. To proto, že Česká republika, která patřila mezi „like-minded States“ podporující vznik Mezinárodního trestního soudu, se konečně, po téměř 11 letech a jako poslední z členských států EU stává smluvní stranou Římského statutu.

Letní období bývá, jak už jsem uvedl, často spojeno také s knihou. Ponechávám stranou beletrii, jejíž výběr je věcí vkusu každého z nás, ale chtěl bych se stručně zmínit o české literatuře mezinárodního práva. Jestliže anglicky psaná a mezinárodně distribuovaná Ročenka by měla být, obrazně řečeno, „vyslancem“ či novým květem české nauky mezinárodního práva, česká odborná literatura (knihy, časopisy, sborníky) představuje nezbytný kořenový systém a kmen této nauky.

I když většina z nás ke své práci naprosto samozřejmě používá zahraniční odbornou literaturu, především v angličtině a dalších světových jazycích, bylo by chybou přehlížet českou produkci. Navzdory tomu, že česky psaná odborná literatura má omezený okruh čtenářů a že v této zemi je obec internacionalistů poměrně malá, přesto si troufám říci, že tato malá, ale naštěstí pomalu se rozrůstající skupina starších i mladších českých autorů se věnuje svému oblíbenému oboru nejen s nadšením, ale i na vysoké profesionální úrovni.

Dnešní česká literární produkce v oblasti mezinárodního práva není zase až tak chudá a svou kvalitou i tematickým záběr je převážně srovnatelná s díly zahraničních autorů. Bylo by proto škoda, kdyby díla jazykově přístupná českému (a také slovenskému) čtenáři zůstávala opomíjena. Nejde snad o nějakou „povinnost“ číst a citovat české odborné práce kvůli nějakým výkazům nebo bodům, ale o zcela normální součást vědeckého diskurzu. Má-li se zachovat a rozvíjet svébytná česká nauka mezinárodního práva, pak je nutné udržet výměnu informací a názorů uvnitř české obce internacionalistů.

Domnívám se, že jedním z prvořadých úkolů ČSMP je přispívat k tomuto cíli. Proto bych tímto dopisem chtěl též upozornit na některé zcela nové i starší tituly českých prací z mezinárodního práva, které nejsou v katalozích velkých, komerčních nakladatelství právnické literatury. A třeba jen proto mohly dosud uniknout Vaší pozornosti, což by byla škoda. Dnes bych rád upozornil na některé z těchto publikací, které můžete najít a zakoupit na E-shopu Právnické fakulty UK:

Kodifikace a rozvoj mezinárodního práva
Čestmír Čepelka, Pavel Šturma, Veronika Bílková

Úprava vnitrostátních ozbrojených konfliktů v mezinárodním humanitárním právu
Veronika Bílková

Právní následky mezinárodně protiprávního chování
Kolektiv autorů

Možná, že některá z těchto knížek se pro Vás stane vítaným zdrojem poučení a zamyšlení v letních měsících. Pokud již máte na léto vybrané jiné knížky nebo preferujete místo internetového obchodu osobní výběr a nákup, budete mít možnost zakoupit tyto a další publikace za stejně výhodnou cenu na některé z podzimních schůzí Společnosti, která se bude konat na Právnické fakultě UK v Praze.

Krásné léto, spojené s odpočinkem, načerpání nových sil, jakož i hodně inspirace a tvůrčích nápadů nejen v oblasti mezinárodního práva

Vám přeje

Pavel Šturma
předseda ČSMP-CSIL
 

>>
<< 32 | 33 | 34 | 35 | 36 >>

Akce

Pozvánka na 12. česko-slovenské mezinárodněprávní sympozium (Kroměříž)

10.04.2019 08:09

Vážení členové ČSMP a SSMP, milí kolegové a přátelé,

dovolte, abych Vás pozval na již 12. česko-slovenské mezinárodněprávní sympozium, které je plánováno na dny 4. až 6. 10. 2019.

Po úspěšných setkáních, která proběhla v říjnu 2007 ve Smoleniciach, v říjnu 2008 v Třešti, v říjnu 2009 v Bratislavě, v září 2011 v Třešti, v září 2012 v Kúpeloch Nimnica, v říjnu 2013 v Liblicích, v říjnu 2014 v Trenčianských Teplicích, v říjnu 2015 opět v Třešti, v říjnu 2016 v Kúpeloch Nimnica, v říjnu 2017 v Liblicích a naposledy v říjnu 2018 opět v Kúpeloch Nimnica, se „štafeta“ organizování těchto vědeckých setkání vrací opět do rukou České společnosti pro mezinárodní právo.

Po delším hledání vhodného času, místa i tématu Vám dnes mohu oznámit, že jubilejní 12. česko-slovenské mezinárodněprávní sympozium se bude konat od pátku do neděle 4. až 6. 10. 2019 v Kroměříži, v prostorách Justiční akademie. Vzhledem k tomu, že poslední setkání na české půdě bylo v Liblicích a uvažovaný zámek AV ČR v Třešti je v rekonstrukci, zvolili jsme jiné místo, a to v krásném historickém městě na Hané, uprostřed Moravy. Zároveň jsme se po dobré zkušenosti z loňského třídenního sympozia v Kúpeloch Nimnica snažili najít takové místo, které by za stejných finančních nákladů umožnilo konat setkání od pátečního odpoledne do nedělního oběda.   

Obecným tématem letošního setkání je „Pokojné řešení sporů v mezinárodním právu“, což je poměrně široké téma zajímavé pro právní nauku a praxi. Navazujeme tak i na výročí haagské konference 1899 a pařížské konference 1919. Toto téma totiž otevírá prostor pro řadu příspěvků zabývajících se jím z různé perspektivy, od historie diplomatických a judiciálních prostředků řešení sporů, přes Mezinárodní soudní dvůr a jeho předchůdce, mezinárodní soudy pro lidská práva až po ochranu investorů.

Tento dopis je též výzvou k podávání přihlášek s tématy příspěvků, a to nejpozději do 30. 6. 2019 (na mail: zuzana.travnickova@vse.cz). Na základě přihlášených příspěvků pak bude rozeslána konečná verze pozvánky s detailním programem. Předpokládáme, že příspěvky budou vydány ve formě recenzované publikace (kolektivní monografie podle českých kritérií hodnocení výsledků VVI).

Podobně jako u minulých setkání plánujeme" 

  • příjezd účastníků v pátek 4. 10. mezi 13 a 14 hod., 
  • zahájení konference od 14:30, 1. blok, večeři a společenské setkání, 
  • v sobotu 5. 10. pak pokračování pracovní části (2. blok, panelová diskuse k aktualitám v mezinárodním právu, aj.) a 
  • v neděli 6. 10. pak poslední bloky a zakončení konference obědem kolem 13:00. 

Vzhledem k nákladům spojeným s pronájmem konferenčního zařízení, ubytováním a stravováním v zařízení Justiční akademie v Kroměříži bude od každého účastníka vybírán konferenční poplatek ve výši 1.800 Kč nebo 70 EUR, zbytek nákladů pokryje ze svých a sponzorských zdrojů ČSMP.

V ceně poplatku je i publikace, která vyjde na začátku roku 2020. Kromě toho ti z účastníků tradičních sympozií, kteří zaplatili účastnický poplatek v minulých letech a dosud si nevyzvedli publikace z Třešti (Imunity v mezinárodním právu) nebo z Liblic (Jednotlivec v mezinárodním právu), je dostanou zdarma během konference. Stačí, pokud tento zájem potvrdí v rámci přihlášky. Pro ostatní účastníky budou tyto i další publikace vydávané ČSMP k dispozici za snížené ceny.

Vážení členové ČSMP, činnost Společnosti, včetně pořádání sympozia a vydávání publikací, je hrazena z Vašich příspěvků.

Proto si Vás při této příležitosti dovoluji požádat o úhradu členských příspěvků za rok 2019, samozřejmě pouze v případě, že jste tak dosud neučinili. Výše příspěvků byla schválena Valným shromáždění ČSMP dne 5. 3. 2018 tak, že příspěvek činí 500 Kč pro individuální členy, 200 Kč pro individuální členy - studenty a 5 000 Kč pro kolektivní členy. Účet ČSMP je veden u České spořitelny, a.s., a má číslo 1937706349/0800. Do poznámky pro příjemce prosím uveďte jméno člena (členů), za které je příspěvek hrazen, nebo uveďte své členské číslo jako variabilní symbol platby. Členské číslo lze zjistit na výše uvedené emailové adrese JUDr. Z. Trávníčkové. Děkujeme.

Těšíme se na bohatou účast a zajímavou diskusi.
S přátelským pozdravem,

Prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc.
předseda České společnosti pro mezinárodní právo                      

>>

Záznamy: 1 - 1 ze 85

1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

International Law Commission event at the UN Library Geneva Legal Reading Room

24. 6. 2019    11:42

On 23 May 2019, on the the 50th anniversary of the Vienna Convention on the Law of Treaties, and in celebration of 100 Years of Multilateralism in Geneva, the UN Library Geneva hosted in the Legal Reading Room a special exhibit of League of Nations Archives, UN Archives, and Library collections for members of the International Law Commission. Remarks were delivered by Francesco Pisano, Director of the UN Library Geneva and Pavel Šturma, Chair of the ILC.

https://www.youtube.com/watch?v=6lcZyeXu0wk

UN Web TV: Pavel Šturma on Succession of States and State Responsibility

4. 6. 2018    16:27 
 
Mr. Pavel Šturma, Member of the International Law Commission, Professor of International Law, Charles University in Prague

https://webtv.un.org/meetings-events/human-rights-council/forum-on-business-and-human-rights/watch/pavel-Šturma-on-succession-of-states-and-state-responsibility/5823435342001/?term=&lan=english

News

Professor Šturma elected Chair of the International Law Commission

30.04.2019 20:55

On 29 April 2019, Professor Pavel Šturma was elected Chair of the International Law Commission at the beginning of its 71st session. This is a great success and recognition of prof. Šturma’s work. The election shows high respect commanded by prof. Šturma among international law experts. It is also a great success of the Czech Republic and its science of international law.

Professor Šturma teaches at the Faculty of Law of Charles University in Prague, where he is also head of the International Law Department. He was elected member of ILC for period 2017-2021. Before that he was already member for period 2012-2016.

The International Law Commission was established in 1947 to encourage the progressive development of international law and its codification. It is composed of 34 experts elected by UN General Assembly. The ILC holds annual sessions in Geneva where its members discuss various topics from international law and thus encourage its development. In past, the ILC prepared many universal treaties, e. g. in the field of diplomatic law or the law of treaties.

Source: Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic

>>
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Česká ročenka mezinárodního práva veřejného a soukromého, Vol. 9 (rok 2018) - online 

Vyhledávání

© 2009 - 2019, Česká společnost pro mezinárodní právo