Ve dnech 2.–4. října 2026 se v hotelu Balmoral v Mariánských Lázních uskutečnilo již 18. česko-slovenské mezinárodněprávní sympozium, tentokrát věnované tématu „Multilaterální mezinárodní řád: kontinuita, změny a výzvy“.

Tradiční odborné setkání českých a slovenských odborníků na mezinárodní právo nabídlo prostor pro diskusi o současných proměnách mezinárodního řádu, jeho institucionálních základech a aktuálních výzvách, které se týkají mimo jiné zákazu použití síly, sebeobrany, mezinárodní bezpečnosti, řešení sporů, mezinárodního ekonomického práva či ochrany lidských práv.

Odborný program byl rozdělen do osmi tematických bloků, které probíhaly od pátečního odpoledne do nedělního poledne. Vedle jednotlivých odborných příspěvků byl prostor věnován rovněž diskusi účastníků a neformálnímu odbornému programu.

Sympozium bylo slavnostně zahájeno v pátek 2. října 2026. Na zahájení bezprostředně navázal první odborný blok nazvaný „Multilateralismus: konec nebo změna?“, který se soustředil na samotné základy a perspektivy současného multilaterálního uspořádání.

Prof. Pavel Šturma vystoupil s příspěvkem Výzvy pro multilaterální právní řád. Následoval příspěvek dr. Zuzany Žitné Zákaz použitia sily a zločin agresie – od Charty OSN k Rímskemu štatútu. Oba příspěvky tak z rozdílných perspektiv otevřely jednu ze základních otázek celého sympozia, totiž do jaké míry je stávající multilaterální mezinárodní řád schopen reagovat na současné bezpečnostní a politické výzvy při zachování základních principů mezinárodního práva.

Druhý páteční blok byl věnován tématu „Bezpečnost a použití síly“. Doc. Katarína Šmigová se zabývala vojenským využíváním jaderné elektrárny a otázkou možné ztráty její zvláštní ochrany, zatímco dr. Jaroslav Větrovský analyzoval postavení sebeobrany v tradičním a současném mezinárodním právu.

Diskuse v tomto bloku se tak dotýkala některých mimořádně aktuálních problémů mezinárodního humanitárního práva a práva použití síly, včetně proměn právní argumentace související se sebeobranou států. První den sympozia byl zakončen neformální večeří a společenským programem.

Program v sobotu 3. října zahájil třetí blok nazvaný „Výzvy pro řešení sporů“. Dr. Peter Klanduch se ve svém vystoupení věnoval weaponizaci mezinárodního práva v řízeních před Mezinárodním soudním dvorem. Na něj navázal dr. Milan Kollár příspěvkem k případu Rusko vs. 37 států, který se zabýval smluvními a systémovými výzvami před Radou Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

V rámci tohoto bloku zazněl rovněž příspěvek dr. Ivana Vu Nhuy věnovaný právní analýze případu Súdán proti Spojeným arabským emirátům z hlediska závazků erga omnes partes. Jednotlivá vystoupení poukázala na rostoucí význam mezinárodních soudních a kvazisoudních mechanismů v současných mezistátních konfliktech, ale současně i na otázky jejich využívání jako součásti širších politických a strategických sporů.

Čtvrtý blok byl zaměřen na výzvy pro mezinárodní ekonomické právo. Z vyslechnutých příspěvků se Mgr. Marek Janček věnoval energetické bezpečnosti optikou mezinárodního ekonomického práva, konkrétně vztahu mezi unijními opatřeními, rule of law a law of the jungle. Dr. Martin Štec následně analyzoval problematiku hlubokomořské těžby (deep seabed mining) a její vztah k mezinárodnímu ekonomickému řádu, zejména s ohledem na konkurující režimy vztahující se ke kritickým nerostným surovinám.

Tento blok názorně ukázal, že současné proměny mezinárodního řádu nelze redukovat pouze na oblast mezinárodní bezpečnosti, ale výrazně se projevují také v ekonomických vztazích, energetické bezpečnosti a přístupu ke strategickým surovinám.

Odpolední pátý blok „Stát, moc a použití síly: staré a nové problémy“ se opět vrátil k základním otázkám mezinárodního práva spojeným se státní mocí a použitím síly. Dr. Josef Mrázek se zabýval problematikou hegemonie, moci a mezinárodního práva, Simona Perečínská otázkou sebeobrany státu proti nestátním aktérům a Timur Akhmetzhanov problematikou sukcese států na příkladu Kazachstánu. V programu byl zařazen rovněž příspěvek dr. Jiřího Kohoutka. Tematicky pestré příspěvky spojovala otázka, jak tradiční instituty mezinárodního práva obstojí v podmínkách měnícího se rozložení moci a nových forem bezpečnostních hrozeb.

Zvláštní význam měl šestý blok nazvaný „Aktuální otázky mezinárodního práva v činnosti ministerstev zahraničních věcí České republiky a Slovenské republiky“. V jeho rámci vystoupili dr. Emil Ruffer za Ministerstvo zahraničních věcí České republiky a dr. Zuzana Žitná za Ministerstvo zahraničních věcí Slovenské republiky. 

Do bloku se zapojil také prof. Pavel Šturma, bývalý předseda Komise OSN pro mezinárodní právo (ILC). Zasedání umožnilo propojit akademickou reflexi aktuálních problémů mezinárodního práva s pohledem právní praxe ministerstev zahraničních věcí a s činností Komise OSN pro mezinárodní právo. Sobotní odborný program následně doplnila neformální vycházka a společenská večeře.

Poslední den sympozia, v neděli 4. října, otevřel sedmý blok věnovaný teoretickým aspektům změn mezinárodního řádu. Prof. Jan Ondřej se ve svém příspěvku zabýval otázkou, zda mezinárodní společenství v oblasti mezinárodní bezpečnosti směřuje k vytvoření multilaterálního světa. Dr. Zuzana Trávníčková následně vystoupila s příspěvkem Co všechno se dá o mezinárodním právu zjistit ze slov?

Prezentace ukázala, že mezinárodní právo, které existuje převážně v textech, lze převést na data a zkoumat komputačními metodami. Seznámila účastníky s vybranými poznatky, které přináší různé kvantitativní metody a které mohou obohatit a doplnit tradiční blízké čtení právního textu. Tento blok tak poskytl širší teoretický rámec pro řadu konkrétních problémů diskutovaných během předchozích dvou dnů.

Závěrečný, osmý blok nesl název „Trestněprávní a lidskoprávní výzvy“. Doc. Alla Tymofeyeva se věnovala případu Yukos jako výzvě pro evropský multilaterální řád. Mgr. Barbora Hnátová představila problematiku lidskoprávní due diligence a občanskoprávní odpovědnosti v návrhu právně závazného nástroje v oblasti podnikání a lidských práv.

Dr. Milan Lipovský se zabýval perspektivami zvláštního tribunálu pro Ukrajinu a Mgr. Petra Benešová přednesla příspěvek věnovaný několika poznámkám k odvolání žalobce Mezinárodního trestního soudu K. Khana. Také závěrečný blok tedy reflektoval aktuální otázky fungování multilaterálních institucí, mezinárodní trestní spravedlnosti a ochrany lidských práv.

Sympozium bylo završeno diskusí, závěry a jednáním o plánované publikaci, po nichž následovalo ukončení odborného programu. Celkem osm tematických bloků ukázalo značnou šíři současných problémů mezinárodního práva. 

Opakujícím se motivem jednotlivých vystoupení byla otázka, zda nynější vývoj představuje spíše krizi existujícího multilaterálního řádu, nebo jeho postupnou transformaci a adaptaci na nové mocenské, bezpečnostní, ekonomické a společenské podmínky.

18. česko-slovenské mezinárodněprávní sympozium tak poskytlo příležitost nejen k odborné reflexi aktuálního vývoje v jednotlivých oblastech mezinárodního práva, ale také k širší debatě o kontinuitě a proměnách multilaterálního systému jako celku. Přínosné bylo zejména propojení teoretických otázek s analýzou konkrétních aktuálních případů a s pohledem právní praxe. 

Setkání současně potvrdilo význam pravidelného česko-slovenského odborného dialogu o zásadních otázkách mezinárodního práva a vytvořilo prostor pro pokračování této diskuse i v rámci dalšího ročníku sympozia, které se bude konat pod záštitou Slovenské společnosti pro mezinárodní právo ve dnech 1.-3. října 2027.

 

The Czech Yearbook of Public & Private International Law invites contributions to its volume 17 (2026). In 2023, the Yearbook should focus on the role of international and national institutions for international law, in addition to the usual rubrics. This year we commemorate the 60th...

V návaznosti na 16. mezinárodněprávní sympozium, konané v září 2024 v Lednici, vydala Česká společnost pro mezinárodní právo kolektivní monografii Mezinárodní soudnictví: nové úkoly a výzvy - Pavel Šturma Zuzana, Trávníčková (eds.). V deseti kapitolách se autoři zabývají aktuálními...