Akce

Pozvánka na přednášku s diskusí: Dr. Michelle Zang: "The Nexus between International Trade Law and Climate Change" (Praha, 29. 11. 2022 od 17:15 hodin)

23.11.2022 13:02

Česká společnost pro mezinárodní právo / Czech Society of International Law, Česká odbočka ILA Czech Branch ve spolupráci s Kat. mezinárodního práva PF UK si Vás dovolují pozvat na přednášku: 

"The Nexus between International Trade Law and Climate Change" 

Dr. Michelle Zang

Co-director of New Zealand Centre of International Economic Law Senior Lecturer in International Trade Law, Faculty of Law, Victoria University of Wellington 

Následnou diskuzi moderuje

Prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc.
 

Setkání se koná v úterý 29. 11. 2022 od 17:15 hod. na Právnické fakultě UK, míst. č. 117, I. patro


Těšíme se na Vaši účast.


Prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc.                      Prof. JUDr. Vladimír Balaš, CSc.
předseda ČSMP                                            předseda České odbočky ILA
vedoucí Katedry mezinár. práva PF UK

>>

Program: 14. česko-slovenské mezinárodněprávní symposium Zámecký hotel AV ČR v Třešti (23. - 25. 9. 2022)

22.09.2022 10:05

DOPADY OZBROJENÉHO KONFLIKTU NA UKRAJINĚ Z POHLEDU RŮZNÝCH OBLASTÍ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

P R O G R A M

Pátek 23. 9. 2022

12:00 – 14:00  příjezd účastníků, ubytování

14:30    slavnostní zahájení

14:40 – 15:40  I. OBECNÉ SOUVISLOSTI KONFLIKTU

  • Klamavé úkony státu v době války (Pavel Sladký)
  • Efektivita MPV a rusko-ukrajinská válka (Anna Červeňáková)

15:40-16:10   přestávka na kávu

16:10 – 18:30   II. MEZINÁRODNÍ SANKCE

19:00    neformální večeře, společenský program


Sobota 24. 9. 2022

8:00 - 9:00   snídaně

9:00 – 10:15   III. MEZINÁRODNÍ PRÁVO LIDSKÝCH PRÁV

  • Ozbrojený konflikt na Ukrajině a závazky podle EÚLP (Alla Tymofeyeva)
  • Verejná kritika vojny na Ukrajine zo strany ruských štátnych občanov ako dôvod na udelenie azylu (Daniel Arbet)

10:15 – 10:45   přestávka na kávu

10:45 – 12:00   IV. AZYLOVÉ A UPRCHLICKÉ PRÁVO

12:00    Oběd

13:30 – 15:00   V. MEZINÁRODNÍ EKONOMICKÉ PRÁVO

15:00-  15:30   přestávka na kávu

15:30 – 17:45  VI. AKTUÁLNÍ OTÁZKY KODIFIKACE A APLIKACE MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

  • Mezinárodněprávní aspekty a reflexe války o Ukrajinu ve smluvním a diplomatickém světě (Milan Beránek)
  • Aktuální otázky mezinárodního práva (nejen) v rámci CZ PRES v Radě EU (Emil Ruffer)
  • Výsledky letošního zasedání Komise OSN pro mezinárodní právo (Pavel Šturma)
  • Aktuální otázky mezinárodního práva – slovenský pohled (Peter Klanduch)

18:00    Neformální večeře (zámecké grilování) – společenský program


Neděle 25. 9. 2022

8:00 – 9:00   snídaně

9:30 – 10:30   VII. KONFLIKT NA UKRAJINĚ A ROLE EU

10:30 – 11:00   přestávka na kávu

11:00 – 12:00   diskuse, závěry a plánovaná publikace

12:30   oběd, ukončení sympozia

>>

Záznamy: 1 - 2 ze 106

1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Zprávy z akcí

Zpráva o průběhu 14. česko-slovenského mezinárodněprávního symposia

08.11.2022 15:16

Letošní rok se konalo 14. česko-slovenské mezinárodněprávní symposium, které se věnovalo zejména dopadům ozbrojeného konfliktu na Ukrajině z pohledu různých oblastí mezinárodního práva. Česká společnost pro mezinárodní právo ho již tradičně pořádala v Zámeckém hotelu AV ČR v Třešti ve dnech 23.-25.9.2022. Program se skládal ze sedmi tematických panelů, v rámci kterých vystoupili přední odborníci na mezinárodní právo České i Slovenské republiky.

Obecné souvislosti konfliktu představili panelisté, kteří se zaměřili na klamavé úkony státu v době války (Pavel Sladký) a efektivitu mezinárodního práva veřejného a rusko-ukrajinské války (Anna Červeňáková). K problematice sankcí byly předneseny příspěvky k sankcím a protiopatřením z pohledu mezinárodního práva (Pavel Šturma), k působení EU v oblasti mezinárodního práva v kontextu sankčního režimu (Zuzana Žitná) a k mezinárodním sankcím a zejména případu Hambálek (Peter Matuška, Nikolas Sabján).

V rámci mezinárodního práva lidských práv se účastníci zabývali ozbrojeným konfliktem na Ukrajině a závazky podle EÚLP (Alla Tymofeyeva) a veřejnou kritikou války na Ukrajině ze strany ruských státních občanů jako důvodu udělení azylu (Daniel Arbet). Tématika azylového a uprchlického práva byla dále rozvedena v příspěvcích k dopadům ozbrojeného konfliktu na Ukrajině na uprchlické právo: dočasné ochraně jako výzvě pro cesační klauzuli definice uprchlíka v Úmluvě o právním postavení uprchlíků (Věra Honusková) a k dočasné ochraně pro osoby prchající před válkou na Ukrajině a možné scénáře po jejím ukončení (Eliška Flídrová).

Mezinárodní ekonomické právo bylo zastoupeno tématy mezinárodněprávní povinnosti obchodních korporací v kontextu rusko-ukrajinského konfliktu (Klára Poláčková Van der Ploeg), invazí na Ukrajinu a investičními nároky vůči Rusku (Monika Feigerlová) a tématem vzestupu a pádu zelených ambicí ve světle ozbrojeného konfliktu na Ukrajině (Ludmila Elbert).

Nejrozsáhlejší panel se týkal aktuálních otázek kodifikace a aplikace mezinárodního práva a představil otázky mezinárodněprávních aspektů a reflexe války o Ukrajinu ve smluvním a diplomatickém světě (Milan Beránek), aktuální otázky mezinárodního práva (nejen) v rámci CZ PRES v Radě EU (Emil Ruffer), výsledky letošního zasedání Komise OSN pro mezinárodní právo (Pavel Šturma) a aktuální otázky mezinárodního práva – slovenského pohledu (Peter Klanduch).

Závěrečný panel se věnoval konfliktu na Ukrajině a roli EU, a to zamyšlení se nad „humanitárními“ výjimkami z evropských sankcí (Zuzana Trávníčková) a cestě Moldavska do Evropy z perspektivy unijní judikatury (Sandra Brožová).

Symposium doprovázel i bohatý společenský program a neformální setkání. Město Třešť se nachází v kraji Vysočina a je známé jako kulturní město betlémů. Účastníci byli zároveň ubytováni v nově zrekonstruovaném hotelu Akademie věd, který byl znovu otevřen po dvouleté rekonstrukci teprve v květnu tohoto roku. Pro zájemce budou vybrané prezentace účastníků dostupné na webových stránkách České společnosti pro mezinárodní právo.

 

Autorka článku:    Mgr. Pavlína Krausová

>>

Novinky

Les feuilles mortes… (podzimní dopis předsedy Společnosti)

08.09.2009 17:33

Vážené členky, vážení členové a přátelé,

několik týdnů od letního dopisu uteklo neuvěřitelně rychle a s nimi i léto, které nám snad přineslo trochu očekávaného a zaslouženého odpočinku, ale i čas na čtení a psaní, pochopitelně též v oblasti mezinárodního práva.

Je tu začátek září, to je nástup podzimu přinášejícího s sebou nejen nový akademický rok, ale také kratší dny, chladný vítr a feuilles mortes… Je to také čas pro bilancování a plánovaní nových aktivit. A tak při poslechu tohoto starého, oblíbeného šansonu (v podání Yves Montanda) se pokouším strukturovat tak trochu pod vlivem Prévertova básnického textu zamyšlení nad minulostí i budoucností naší vědy mezinárodního práva. Vždyť mezi cíle Společnosti patří právě též podporovat rozvoj nauky mezinárodního práva.

En ce temps la vie était plus belle et le soleil plus brûlant qu’aujourd’hui… Takže nejprve návrat do minulosti. Je v přirozenosti lidské povahy, že pamětníci mají tendenci si idealizovat minulost, která je spojena s jejich mládím. Naopak, nastupující generace mívá tendenci se radikálně vymezit proti všemu a všem, co považují spjaté s minulostí. Tato v různých dobách se opakující tendence je ještě akcentována v letošním roce 20. výročí od listopadu 1989, kdy se v celé společnosti posiluje snaha o znovu-vyrovnávání se s minulostí. Proto vlastně ani nepřekvapuje, že tomuto zkoumání neunikla ani naše právní věda.1 A v jejím rámci pochopitelně nemůže chybět ani věda mezinárodního práva.

Taková snaha o hlubší zkoumání vlastní doktrinární historie je jistě chvályhodná. Jde ovšem také o to, nejen lehce kritizovat, ale také důkladně prostudovat a pochopit teoretické podhoubí tehdejších prací a sporů, které při povrchním pohledu může zůstat skryto pod ideologickým nánosem suchého listí, které dávno odnesl vítr. Jistě, každý má právo kritizovat ideologické floskule a dobově podmíněné formulace, které s odstupem času mohou někomu připadat až komické. Skutečně vědecký kritický dialog však předpokládá také schopnost pohledu pod povrch na tehdejší doktrinární debaty o takových otázkách jako mezinárodní obyčej, zásady mezinárodního práva nebo tzv. socialistické mezinárodní právo, abych uvedl jen několik příkladů. A tyto otázky a různé odpovědi, včetně individuálního přínosu jednotlivých osobností by také neměly zůstat zapomenuty … dans la nuit froide de l’oubli.

Ostatně i starší historie naší právní vědy (nejen období tzv. reálného socialismu) by si zasloužila daleko větší pozornosti. I v tak žhavé přítomnosti aktuální „ústavní krize“ v ČR. Ne, nehodlám zde přispívat k proliferaci v posledních dnech rostoucí řady „ústavních právníků“. Jako mezinárodní právník si však dovolím skromně poznamenat, že diskuse o materiálním jádru a nezměnitelných částech Ústavy není nějakým postmoderním objevem, nýbrž vychází ze starší středoevropské vědecké tradice. Diskuse, která se vedla již na začátku 20. století a do níž se zapojili vědci, jejichž jména (Kelsen, Schmitt, Verdross a Weyr) mají své místo nejen v dějinách konstitucionalistiky, ale také v intelektuální historii našeho oboru. Mezinárodní právo totiž nezačalo v r. 1989 ani v r. 1945, ale navazuje na mnohem starší tradice.

Non, je n’ai pas oublié… Jistě, je třeba se vracet nejen do daleké historie, ale připomenout i nedávno oznámené výzvy.

Připomínám projekt „Czech Yearbook of International Law“ a chci opakovaně vyzvat zájemce k podávání návrhů na témata příspěvků (v anglickém jazyce, rozsah cca 10 str.), a to do 15.9.2009. Myslím, že právě otázky spojené s minulostí a budoucností doktríny mezinárodního práva by se velmi hodily do prvního čísla České ročenky.

A k tématu proliferace, tentokrát mezinárodních soudních orgánů, se nám na konci léta podařilo vydat novou publikaci (Konkurující jurisdikce mezinárodních rozhodovacích orgánů. Praha: PF UK, 2009), kterou lze doporučit všem členům Společnosti.

Nous vivions tous les deux ensemble… Ano, při úvahách o minulosti a plánování budoucích aktivit ČSMP nelze pominout fakt, že česká nauka byla až do konce r. 1992 součástí československé vědy mezinárodního práva. Větší část moderní tradice naší internacionalistiky je tedy ve znamení toho soužití, které úplně nepřetrhal ani „sametový rozvod“ před 17 lety. Projevuje se to v četných kontaktech i řešení podobných otázek mezinárodního práva.

Tak např. letošní výročí Ženevských úmluv (1949) si připomíná Slovenská společnost pro MP konferencí na MZV SR v Bratislavě dne 1.10.2009, kdežto na PF UK v Praze budeme mít ke stejnému tématu vědeckou konferenci 13.11.2009.

A po úspěšném Česko-slovenském symposiu v Třešti z října 2008 (viz fotogalerie) se uskuteční další setkání v Bratislavě, a to v konferenčním zařízení SUZA (MZV SR) ve dnech 23. - 24.10.2009. Tématem by mělo být právě Mezinárodní právo 20 let po r. 1989. Není to ideální příležitost k otevření česko-slovenské vědecké diskuse k otázkám naznačeným v úvodu?

Co uvést závěrem? Letošní výročí by mělo být příležitostí nejen k návratům do hlubší minulosti, ale také k bilancování uplynulých 20 let. Ukazuje se, že navzdory některým programově skeptickým hlasům o ideologické zátěži a formálním zaostávání českých učebnic mezinárodního práva oproti zahraničním učebnicím, po jejichž překladu se někdy volá, situace není tak špatná.

Podobným pochybovačům (či spíše rozhněvaným mladým mužům?) lze jen doporučit, aby se vedle notoricky známé Malenovského učebnice obecné části (příklad diskontinuity2) a učebnice zvláštní části Potočného a Ondřeje (příklad kontinuity, byť poctivě doplňované aktuálními poznatky3) blíže seznámili s dalšími dostupnými učebnicemi. Vždyť vedle těchto učebnic a překladu německy psané učebnice Ignaze Seidla-Hohenvelderna4, která se používá na PF ZČU v Plzni, na velmi konkurenčním českém trhu mají k dispozici též novou a vědecky pojatou učebnici pražskou5 a nejnověji též „olomouckou“ učebnici Davida a kol. s kasuistikou, určenou spíše pro pregraduální studenty.

Přitom poslední dvě zmíněné učebnice se vědomě snaží o spojení kontinuitního a diskontinuitního přístupu a vyrovnání se kvalitním zahraničním učebnicím. I přes možné obvinění z „podjatosti“ si troufám s plnou vážností prohlásit, že přinejmenším pluralitou učebnic mezinárodního práva jsme v České republice dosáhli stavu srovnatelného se situací za první čs. republiky a srovnatelného (ne-li lepšího) v porovnání se stavem v jiných, podobně velkých evropských zemích.

A to je snad po 20 letech od roku 1989 dobrá zpráva pro členy Společnosti a všechny zájemce o mezinárodní právo.

Krásný podzim a úspěšný vstup do nového akademického roku

Vám přeje

Pavel Šturma
předseda Společnosti

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1 Srov. M. Bobek, P. Molek, V. Šimíček (eds.), Komunistické právo v Československu. Brno: MU-Mezinárodní politologický ústav, 2009.
2J. Malenovský, Mezinárodní právo veřejné: jeho obecná část a poměr k jiným právním systémům, zvláště k právu českému. 5. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2008.
3M. Potočný, J. Ondřej, Mezinárodní právo veřejné. Zvláštní část. 5. vydání. Praha: C.H. Beck, 2006.
4I. Seidl-Hohenveldern, Mezinárodní právo veřejné. Praha: Codex Bohemia, 1999, resp. dotisk v nakl. ASPI, 2006.
5Č. Čepelka, P. Šturma, Mezinárodní právo veřejné. Praha: C.H. Beck, 2008.

>>
<< 71 | 72 | 73 | 74 | 75 >>

Česká ročenka mezinárodního práva veřejného a soukromého, Vol. 12 (rok 2021) - online 

Vyhledávání

© 2009 - 2022, Česká společnost pro mezinárodní právo