Česká společnost pro mezinárodní právo / Czech Society of International Law, Česká odbočka ILA Czech Branch ve spolupráci s Kat. mezinárodního práva PF UK si Vás dovolují pozvat na přednášku: 

"The Nexus between International Trade Law and Climate Change" 

Dr. Michelle Zang

Co-director of New Zealand Centre of International Economic Law Senior Lecturer in International Trade Law, Faculty of Law, Victoria University of Wellington 

Následnou diskuzi moderuje

Prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc.
 

Setkání se koná v úterý 29. 11. 2022 od 17:15 hod. na Právnické fakultě UK, míst. č. 117, I. patro

Těšíme se na Vaši účast.

Prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc.                      Prof. JUDr. Vladimír Balaš, CSc.
předseda ČSMP                                            předseda České odbočky ILA
vedoucí Katedry mezinár. práva PF UK

DOPADY OZBROJENÉHO KONFLIKTU NA UKRAJINĚ Z POHLEDU RŮZNÝCH OBLASTÍ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

P R O G R A M

Pátek 23. 9. 2022

12:00 – 14:00  příjezd účastníků, ubytování

14:30    slavnostní zahájení

14:40 – 15:40  I. OBECNÉ SOUVISLOSTI KONFLIKTU

• Klamavé úkony státu v době války (Pavel Sladký)
• Efektivita MPV a rusko-ukrajinská válka (Anna Červeňáková)

15:40-16:10   přestávka na kávu

16:10 – 18:30   II. MEZINÁRODNÍ SANKCE

• Sankce nebo protiopatření: pohled mezinárodního práva (Pavel Šturma)
• Pôsobenie EÚ v oblasti medzinárodného práva v kontexte sankčného  režimu (Zuzana Žitná)
• Medzinárodné sankcie a prípad Hambálek (Peter Matuška, Nikolas Sabján)

19:00    neformální večeře, společenský program

Sobota 24. 9. 2022

8:00 - 9:00   snídaně

9:00 – 10:15   III. MEZINÁRODNÍ PRÁVO LIDSKÝCH PRÁV

• Ozbrojený konflikt na Ukrajině a závazky podle EÚLP (Alla Tymofeyeva)
• Verejná kritika vojny na Ukrajine zo strany ruských štátnych občanov ako dôvod na udelenie azylu (Daniel Arbet)

10:15 – 10:45   přestávka na kávu

10:45 – 12:00   IV. AZYLOVÉ A UPRCHLICKÉ PRÁVO

• Dopady ozbrojeného konfliktu na Ukrajině na uprchlické právo: dočasná ochrana jako výzva pro cesační klauzuli definice uprchlíka v Úmluvě o právním postavení uprchlíků (Věra Honusková)
• Dočasná ochrana pro osoby prchající před válkou na Ukrajině a možné scénáře po jejím ukončení (Eliška Flídrová)

12:00    Oběd

13:30 – 15:00   V. MEZINÁRODNÍ EKONOMICKÉ PRÁVO

• Mezinárodněprávní povinnosti obchodních korporací v kontextu rusko- ukrajinského konfliktu (Klára Poláčková Van der Ploeg)
• Invaze na Ukrajinu a mezinárodní investiční nároky proti Rusku (Monika Feigerlová)
• Vzostup a pád zelených ambícií vo svetle ozbrojeného konfliktu na Ukrajine (Ľudmila Elbert)

15:00-  15:30   přestávka na kávu

15:30 – 17:45  VI. AKTUÁLNÍ OTÁZKY KODIFIKACE A APLIKACE MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

• Mezinárodněprávní aspekty a reflexe války o Ukrajinu ve smluvním a diplomatickém světě (Milan Beránek)
• Aktuální otázky mezinárodního práva (nejen) v rámci CZ PRES v Radě EU (Emil Ruffer)
• Výsledky letošního zasedání Komise OSN pro mezinárodní právo (Pavel Šturma)
• Aktuální otázky mezinárodního práva – slovenský pohled (Peter Klanduch)

18:00    Neformální večeře (zámecké grilování) – společenský program

Neděle 25. 9. 2022

8:00 – 9:00   snídaně

9:30 – 10:30   VII. KONFLIKT NA UKRAJINĚ A ROLE EU

• Zamyšlení nad „humanitárními“ výjimkami z evropských sankcí (Zuzana Trávníčková) 
• Moldavská cesta do Evropy z perspektivy unijní judikatury (Sandra Brožová)

10:30 – 11:00   přestávka na kávu

11:00 – 12:00   diskuse, závěry a plánovaná publikace

12:30   oběd, ukončení sympozia

Letošní rok se konalo 14. česko-slovenské mezinárodněprávní symposium, které se věnovalo zejména dopadům ozbrojeného konfliktu na Ukrajině z pohledu různých oblastí mezinárodního práva. Česká společnost pro mezinárodní právo ho již tradičně pořádala v Zámeckém hotelu AV ČR v Třešti ve dnech 23.-25.9.2022. Program se skládal ze sedmi tematických panelů, v rámci kterých vystoupili přední odborníci na mezinárodní právo České i Slovenské republiky.

Obecné souvislosti konfliktu představili panelisté, kteří se zaměřili na klamavé úkony státu v době války (Pavel Sladký) a efektivitu mezinárodního práva veřejného a rusko-ukrajinské války (Anna Červeňáková). K problematice sankcí byly předneseny příspěvky k sankcím a protiopatřením z pohledu mezinárodního práva (Pavel Šturma), k působení EU v oblasti mezinárodního práva v kontextu sankčního režimu (Zuzana Žitná) a k mezinárodním sankcím a zejména případu Hambálek (Peter Matuška, Nikolas Sabján).

V rámci mezinárodního práva lidských práv se účastníci zabývali ozbrojeným konfliktem na Ukrajině a závazky podle EÚLP (Alla Tymofeyeva) a veřejnou kritikou války na Ukrajině ze strany ruských státních občanů jako důvodu udělení azylu (Daniel Arbet). Tématika azylového a uprchlického práva byla dále rozvedena v příspěvcích k dopadům ozbrojeného konfliktu na Ukrajině na uprchlické právo: dočasné ochraně jako výzvě pro cesační klauzuli definice uprchlíka v Úmluvě o právním postavení uprchlíků (Věra Honusková) a k dočasné ochraně pro osoby prchající před válkou na Ukrajině a možné scénáře po jejím ukončení (Eliška Flídrová).

Mezinárodní ekonomické právo bylo zastoupeno tématy mezinárodněprávní povinnosti obchodních korporací v kontextu rusko-ukrajinského konfliktu (Klára Poláčková Van der Ploeg), invazí na Ukrajinu a investičními nároky vůči Rusku (Monika Feigerlová) a tématem vzestupu a pádu zelených ambicí ve světle ozbrojeného konfliktu na Ukrajině (Ludmila Elbert).

Nejrozsáhlejší panel se týkal aktuálních otázek kodifikace a aplikace mezinárodního práva a představil otázky mezinárodněprávních aspektů a reflexe války o Ukrajinu ve smluvním a diplomatickém světě (Milan Beránek), aktuální otázky mezinárodního práva (nejen) v rámci CZ PRES v Radě EU (Emil Ruffer), výsledky letošního zasedání Komise OSN pro mezinárodní právo (Pavel Šturma) a aktuální otázky mezinárodního práva – slovenského pohledu (Peter Klanduch).

Závěrečný panel se věnoval konfliktu na Ukrajině a roli EU, a to zamyšlení se nad „humanitárními“ výjimkami z evropských sankcí (Zuzana Trávníčková) a cestě Moldavska do Evropy z perspektivy unijní judikatury (Sandra Brožová).

Symposium doprovázel i bohatý společenský program a neformální setkání. Město Třešť se nachází v kraji Vysočina a je známé jako kulturní město betlémů. Účastníci byli zároveň ubytováni v nově zrekonstruovaném hotelu Akademie věd, který byl znovu otevřen po dvouleté rekonstrukci teprve v květnu tohoto roku. Pro zájemce budou vybrané prezentace účastníků dostupné na webových stránkách České společnosti pro mezinárodní právo.

Autorka článku:    Mgr. Pavlína Krausová

Přes Ruskem ohlášenou anexi čtveřice oblastí pokračuje Ukrajina v obraně svého území. Páteční připojení území navíc odporuje mezinárodnímu právu, stejně jako pseudoreferenda, která mu předcházela. Vstup napadené země do NATO je ale spíše nepravděpodobný. Tvrdí to hosté pořadu 90' ČT24.

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili loutkoví zástupci Ruskem okupovaných oblastí. Stalo se tak na základě předchozích falešných hlasování. Představitelé západních států akt odsoudili jako nezákonný.

„Je už docela dlouho ustáleným pravidlem mezinárodního práva, že není přípustné měnit hranice států za použití vojenské síly,“ vysvětluje vedoucí katedry mezinárodních vztahů Právnické fakulty Univerzity Karlovy Pavel Šturma. Je to podle něj například v rozporu se zásadami Charty OSN nebo se zásadou nenarušitelnosti hranic v Evropě podle helsinského Závěrečného aktu.

Referenda, podle nichž by se mohlo rozhodovat o změně hranic, by musela být dobrovolná, svobodná a nesměla by se konat v situaci ozbrojeného konfliktu, uvádí Šturma. Dalšími podmínkami je mezinárodní kontrola a soulad s právním řádem země. Z hlediska mezinárodního práva tak podle něj nemají nedávná pseudoreferenda žádný význam.

Státy podle Šturmy mají povinnost neuznat jakoukoliv anexi, které bylo dosaženo za porušení základních zásad mezinárodního práva. Zároveň mají povinnost pomáhat zemi, která se stala obětí takového činu, dodává.

Autor článku:  Rudolf Požár

Zdroj: ČT 24