Akce
Pozvánka na přednášku: "Mezinárodní trestní soud: Bilance a nové výzvy pro mezinárodní trestní spravedlnost" (10. 6. 2025, Praha)
23.05.2025 19:03Česká společnost pro mezinárodní právo a Česká odbočka ILA Czech Branch ve spolupráci s katedrou mezinárod. práva PFUK si Vás dovolují pozvat na přednášku:
"Mezinárodní trestní soud: Bilance a nové výzvy pro mezinárodní trestní spravedlnost"
JUDr. Robert Fremr
Místopředseda Vrchního soudu v Praze
Bývalý soudce a místopředseda Mezinárodního trestního soudu
Následnou diskusi moderuje
Prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc.
Setkání se koná v úterý 10. 6. 2025 od 17:00 hod. na Právnické fakultě UK, míst. č. 38, přízemí a on-line.
Těšíme se na Vaši účast.
Prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc. Prof. JUDr. Vladimír Balaš, CSc.
předseda ČSMP, České odbočky ILA místopředseda ČSMP
Prof. JUDr. PhDr. Veronika Bílková, PhD., E.MA
vedoucí katedry MP
———
XVII. slovensko-české medzinárodnoprávne sympózium
21.05.2025 13:10Vážené kolegyne, vážení kolegovia,
Dovoľte mi, aby som Vás v mene Slovenskej spoločnosti pre medzinárodné právo pri Slovenskej akadémii vied pozval na sedemnásty ročník Slovensko-českého medzinárodnoprávneho sympózia.
Miesto konania: Inštitút vzdelávania Ministerstva spravodlivosti SR v Omšení
Dátum: 3. - 5. 10. 2025
Téma: 80. výročie Charty OSN
Konferenčný poplatok: 150,- eur
Úhrada v hotovosti na mieste alebo na účet SSMP IBAN: SK85 0900 0000 0001 7717 5084; SWIFT/BIC: GIBASKBX
Prihlasovanie na: dagmar.lantajova@truni.sk a daniel.bednar@truni.sk
Prihlasovanie do: 10. 9. 2025
Tradične je účasť možná s odborným príspevkom alebo bez príspevku. Tešíme sa na stretnutie v Omšení!
S pozdravom
prof. JUDr. Marek Šmid, PhD. predseda SSMP
Novinky
Zpráva z přednášky ČSMP na téma Mezinárodní trestní právo v praxi vnitrostátních soudů
08.04.2014 19:40Další z řady přednášek pořádaných na půdě PF UK Českou společností pro mezinárodní právo se uskutečnila
17. března 2014 a týkala se problematiky mezinárodního práva trestního. Podtitul přednášky – Z Haagu do Sarajeva aneb stíhání válečných zločinů „na místě činu“ napovídá, že tématem byla aplikace mezinárodního trestního práva Státním soudem pro Bosnu a Hercegovinu.
Přednášející, Mgr. Kateřina Uhlířová, PhD., LL.M. působí jako odborná asistentka na katedře evropského a mezinárodního práva PF MUNI a s problematikou je obeznámena, jakožto bývalá stážistka u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a u Zvláštního senátu pro válečné zločiny Soudu Bosny a Hercegoviny, i prakticky.
Cílem Mgr. Uhlířové bylo seznámit posluchače s velmi složitou problematikou aplikace mezinárodního trestního práva v ojedinělé situaci, kdy je aplikováno po určitou dobu paralelně jak „z Haagu“ (Stálým Tribunálem pro bývalou Jugoslávii - YCTY), tak i „ze Sarajeva“ (Státním soudem pro Bosnu a Hercegovinu, založeným v roce 2002, a jeho zvláštním senátem pro válečné zločiny).
U sarajevského soudu navíc do roku 2012 působili vedle místních i mezinárodní žalobci a soudci. Aby celá situace nebyla moc jednoduchá, aplikuje nyní sarajevský soud vedle mezinárodního trestního práva, Statutu ICTY,
i vnitrostátní trestní právo, a to navíc podle několika kodexů (roztříštěnost vnitrostátní právní úpravy je dána členěním státu).
Pro lepší orientaci ve složité problematice byla přednáška zahájena historickým exkursem k balkánské válce
a především k Daytonské mírové dohodě z roku 1995, na jejímž základě se stát v současné době skládá ze tří entit: Republiky srbské, Distriktu Brčko a Federace Bosny a Hercegoviny, přičemž Federace sama sestává z 10 samostatných kantonů.
Každá ze tří entit má samostatnou legislativu (proto neexistuje jediný národní trestní zákoník) a svoji soudní soustavu. Součástí Daytonské dohody byla i ústava Bosny a Hercegoviny, která je podle Benátské komise spíše „mezinárodním než ústavním právem“.
Dohoda totiž sloužila spíše jako opatření k zastavení ozbrojeného konfliktu než jako solidní základ pro fungující právní stát. Jedním z důsledků provizorní ústavy je i neexistence generální recepční klauzule pro mezinárodní právo. Ústava obsahuje jen klauzuli pro lidskoprávní smlouvy, které měly pochopitelně po válce prioritu.
Neexistence recepční klauzule je tak v současné době dalším z faktorů, které činí právní prostřední v Bosně
a Hercegovině nepřehledným. I samotné zřízení Státního soudu v roce 2002 bylo iniciativou Vysokého představitele OSN, nikoliv samotných obyvatel, což Soudu nepřidalo na popularitě.
Vzhledem k územnímu členění je Státní soud Bosny a Hercegoviny de facto jediným soudem s celostátní působností, který má ve své pravomoci projednávání válečných zločinů.
Jako takový je nadán specifickým pravomocemi: může si v oblasti válečných zločinů atrahovat jakýkoli případ od libovolného soudu nižší instance a zároveň může na nižší instance delegovat jakýkoli svůj případ, což působí velmi negativně především v oblasti jednotnosti judikatury. Dalším problémem je faktická nemožnost apelace.
Závěrem bych ráda podotkla, že přednášející si publikum získala nejen srozumitelným vysvětlením extrémně složité problematiky fungování a činnosti Státního soudu, ale také obecnějšími úvahami o úloze mezinárodního společenství při poválečné rekonstrukci a znovunastolení vlády práva v Bosně a Hercegovině, (ne)vhodnosti ústavy podle Daytonské dohody a především zásadními otázkami fungování právního státu: principem právní jistoty, principem legality a nezávislostí a nestranností soudců.
Byť v současné době není jasné, zda se Státní soud vyrovnává se všemi uvedenými principy tak, jak by tomu
v právním státě mělo být, je v každém případě zajímavé sledovat a studovat jeho snahu.
Autorka článku: Kateřina Hůlová
Česká ročenka mezinárodního práva veřejného a soukromého, Vol. 15 (rok 2024) - online
News
Call for papers for Volume 14 (2023) of the Czech Yearbook of Public & Private International Law (CYIL)
11.04.2023 16:33Zprávy z akcí
Zpráva o průběhu 14. česko-slovenského mezinárodněprávního symposia
08.11.2022 15:16———