Zpráva z přednášky: Budoucnost definice uprchlíka v mezinárodním právu (5. 6. 2012)

Dne 5. června od 17 hodin proběhla v budově Právnické fakulty UK v Praze přednáška JUDr. Věry Honuskové, Ph. D. z katedry mezinárodního práva PF UK na téma budoucnosti definice uprchlíka v mezinárodním právu, pořádaná Českou společností pro mezinárodní právo ve spolupráci
s Katedrou mezinárodního práva PF UK.

V úvodní části svého vystoupení Dr. Honusková přiblížila historii uprchlického práva jako takového i podmínek, za nichž byla přijata Úmluva o právním postavení uprchlíků
z roku 1951.

Připomněla, že definice zde obsažená byla vytvořena ad hoc pro účely aplikace zejména na osoby, které se staly uprchlíky v důsledku druhé světové války. Protože však tato definice v důsledku přijetí Dodatkového protokolu může být aplikována i na současné situace, je nutné ji přizpůsobovat aktuálním podmínkám.

Ústředním tématem přednášky proto bylo zmapování vývoje interpretace této definice včetně přihlédnutí ke specifickým úpravám v jednotlivých světových regionech.

V odlišném přístupu jednotlivých světových oblastí ke kvalifikačním kritériím přitom Dr. Honusková velké riziko pro budoucnost nespatřuje, byť jejich neblahý dopad na část uprchlíků je zřejmý.

Ohrožení naopak nachází v přechodu od pojetí uprchlíků jako určité specifické skupiny vzniknuvší
v důsledku konkrétních událostí k jejich přísné individualizaci. V důsledku tohoto vývoje se (zejména evropské) státy mohou cítit „zahlceny“ žadateli o azyl.

V následné debatě se diskutující dotkli například definičního problému uprchlictví v kontrastu k azylu či absorpceschopnosti jednotlivých států a možnosti uprchlíků zneužívat otevřenějšího výkladu definice.

Dr. Honusková přednášku zakončila uvedením dvou „hraničních“ příkladů žadatelů o azyl z nedávné české praxe.

Autor článku: Tomáš Jungwirth