Ratko Mladić před soudem

Dne 16. května 2012 začal v Haagu dlouho očekávaný proces s bývalým nejvyšším velitelem ozbrojených sil Republiky Srbské v Bosně a Hercegovině, generál plukovníkem Ratko Mladićem.

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY), před nímž je proces veden, viní Mladiće ze série zločinů podle mezinárodního práva, které zahrnují genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny.

Těchto zločinů se měl dopustit coby účastník společného zločineckého podniku (joint criminal enterprise), spolu s dalšími bosenskými Srby, za občanské války v Bosně
a Hercegovině v letech 1992-1995.

Konkrétně je Mladić viněn např. z masakru ve Srebrenici v roce 1995, podle nějž se mu též přezdívá „řezník ze Srebrenice“, z obléhání a ostřelování Sarajeva v letech 1992-1995, při němž zahynulo přes 10.000 lidí, ze zabíjení muslimských a chorvatských civilistů, ničení kulturních statků a náboženských objektů (zejména různých mešit) či krutého nakládání a vraždění osob umístěných v srbských detenčních táborech na území Bosny a Hercegoviny.

Mladić se narodil v roce 1942 v Bosně a Hercegovině. Jeho otce zabili ještě za druhé světové války chorvatští ustašovci, což zřejmě ovlivnilo jeho pohled na svět. Již jako mladík vstoupil do jugoslávské armády, ve které působil až do rozpadu Jugoslávie. V roce 1992 se připojil k armádě separatistické Republiky Srbské a záhy se stal jejím vrchním velitelem.

Jeho politickým partnerem byl Radovan Karadžić, jenž též v současné době čelí trestnímu stíhání u ICTY. Mladić byl ze strany ICTY obviněn v roce 1995 (šlo o společné obvinění proti němu a Karadžićovi, kauzy byly odděleny až v roce 2010), později bylo obvinění pozměněno a doplněno. Ani jednoho z vůdců bosenských Srbů se ale dlouho nedařilo dopadnout.

To vedlo k napětí mezi západními státy a Srbskem, neboť existovalo podezření, že Srbsko obviněné vědomě ukrývá. Karadžić byl nakonec zadržen v červenci 2008 v Bělehradu, kde pracoval pod falešnou identitou jako léčitel. Mladiće srbská policie zatkla o tři roky později,
v květnu  2011. Ukrýval se, taktéž pod falešnou identitou, ve vesnici Lazarevo na severu Srbska.

Řízení s Ratko  Mladićem bylo, jak již víme, formálně zahájeno 16. května 2012.

Uvedl jej žalobce Dermot Groom, který shrnul, z jakých zločinů je bývalý vojenský velitel Armády Republiky Srbské viněn. Citoval přitom z výpovědi svědků i ze zápisů vojenských rad, které mají prokázat to, že Mladić
o většině zločinů nejen věděl, ale dokonce je sám nařídil. Sami svědci by v případu měli začít vypovídat na konci května. Není ještě jasné, jaký postoj zaujme tým obhajoby. Očekává se nicméně, že zvolí podpobnou strategii jako obhájci Karadžiče.

Tato strategie má několik prvků. Prvním je snaha zpochybnit věrohodnost svědků tím, že v jejich výpovědích jsou hledány mezery či rozpory a že je poukazováno na jejich psychický stav, slábnoucí paměť či celkovou nespolehlivost. Druhým prvkem je tvrzení, že pokud již k nějakým zločinům došlo, obviněný o nich nevěděl, popř. je nemohl nijak ovlivnit. Třetím prvkem je důraz na to, že podobné zločiny byly páchány i dalšími stranami, resp. že tyto strany se dopouštěly zločinů zdaleka horších a Mladić tak vlastně jen bránil srbský národ. 

Lze očekávat, že podobně jako tato strategie nevyšla jiným obviněným, nevyjde ani Mladićovi. Zda jsou tato očekávání správná a jaký trest nakonec „řezník ze Srebrenice“ dostane, ukáže až další průběh řízení.

Proces s Ratko Mladićem (a paralelní proces s Radovanem Karadžićem) je poslední, a vzhledem k předčasné smrti bývalého srbského prezidenta Slobodana Miloševiće vlastně i první, skutečně velkou kauzou ICTY.

Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii díky němu získal příležitost zakončit svou mnohaletou činnost tím, že konečně odsoudí opravdu velké ryby. A současně  ztratil důvod prodlužovat svou existenci s odůvodněním, že si na ulovení takových ryb musí počkat.

Autorka článku: Veronika Bílková