BENÁTKY – Gondoly, karneval….a lidská práva

29.03.2012 12:18

Když se vysloví jméno italského města Benátky, většině lidí se nejspíše vybaví romantické plavby na gondolách, barevné mozaiky v bazilice svatého Marka, nebo tradiční zimní karneval plný barevných kostýmů
a nejrůznějších masek.

Benátky mají ale i jinou, pro mezinárodní právníky (snad) podobně zajímavou tvář. V posledních dvou desetiletích se město, které je od roku 1987 zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO 
a kam každoročně zavítají statisíce turistů z celého světa, snaží zařadit se po bok francouzského Štrasburku či švýcarské Ženevy a stát se dalším významným evropským střediskem přispívajícím k posilování úcty k lidským právům a hodnotám demokracie a vlády práva.

V tomto úsilí Benátkám pomáhají především dvě instituce, které si zvláště proto, že zatím v České republice nejsou dostatečně známé, zaslouží podrobnější představení.

První z těchto institucí je Evropské mezi-univerzitní středisko pro lidská práva a demokratizaci (European Inter-University Centre for Human Rights and Democratisation, EIUC. Jedná se o network univerzit ze všech států Evropské unie, které se věnují výuce či výzkumu v oblasti lidských práv a demokratizace.

V současné době je v networku zapojeno 41 univerzit
z 27 států EU; Českou republiku mezi nimi reprezentuje Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Network vznikl v polovině 90. let z iniciativy Evropské unie, coby příspěvek k desetiletí výuky lidských práv vyhlášenému OSN. Asi nejviditelnější aktivitou EIUC je postgraduální program E.MA v oblasti lidských práv a demokratizace (European Master in Human Rights and Democratization).

Program každoročně svádí dohromady cca 90 studentů z celé EU i jiných částí světa, kteří si nejprve
v Benátkách (zimní semestr) a následně na některé ze 41 partnerských univerzit (letní semestr) prohlubují své znalosti lidských práv a demokratizace. Od jiných postgraduálních programů se E.MA liší jak internacionalitou studentů a vyučujících, tak velkou mírou interdisciplinarity. Cca od poloviny minulého desetileté EIUC kromě programu E-MA každoročně organizuje rovněž akademii a školu lidských práv a také řadu konferencí a jiných akcí.

Druhou lidskoprávní institucí spojenou s městem gondol a karnevalu je Evropská komise pro demokracii prostřednictvím práva (European Commission for Deamocracy Through Law), jíž se také pro jednoduchost přezdívá Benátská komise (Venice Commission, http://www.venice.coe.int/). Na rozdíl od EIUC není Benátská komise navázána na Evropskou unii, ale na Radu Evropy. Formálně ustavena byla v roce 1990 rozhodnutím 18 členských států RE. Dnes má Komise 58 členů, mezi nimiž jsou kromě všech členských států Rady Evropy rovněž některé státy neevropské, např. Chile, Jižní Korea, nebo Tunisko.

Česká republika se k Benátské komisi připojila v roce 1994. Navzdory tomu, že byla založena státy, není Benátská komise orgánem politickým, ale expertním. Jednotlivé státy zde zastupují nezávislí odborníci, obvykle z řad akademiků nebo soudců, byť mezi členy se lze setkat i s diplomaty a politiky.

Českou republiku původně v letech 1994-2010 reprezentoval Cyril Svoboda z KDÚ-ČSL (zástupkyní byla soudkyně Ústavního soudu Eliška Wágnerová), od roku 2010 je členkou Veronika Bílková z Právnické fakulty UK a Ústavu mezinárodních vztahů (zástupkyní je soudkyně Nejvyššího správního soudu Kateřina Šimáčková).

Benátská komise se schází 4x ročně a přijímá vyjádření a doporučení k legislativním či jiným opatřením jednotlivých států. V poslední době asi největší zájem upoutal kritický komentář k nové ústavě Maďarska .
Za pozornost stojí i některé obecnější studie, např. studie týkající se lobbyingu.

Předložený přehled měl ukázat, že Benátky mohou být
v dnešní době zajímavé nejen pro milovníky gondol, karnevalů a uměleckých památek, ale i pro ty, kdo se zabývají lidskými právy, demokracií a vládou práva. Oba tyto aspekty se ostatně nijak nevylučují. Spíše naopak. Při návštěvě Dóžecího paláce, prohlídce baziliky sv. Marka či projížďce po Canal Grande se člověk jen těžko může ubránit úžasu nad tím, jak velké věci dokážeme my lidé vytvořit.

Naopak v okamžiku, kdy se nachází na vratké gondole, nebo se brodí po kolena ve vodě během pravidelné benátských záplav, si tentýž člověk nemůže neuvědomit, jak jsme přes všechny své schopnosti nakonec slabí a zranitelní. Tuto „dvojí tvář“ mají ostatně i samy Benátky – město, které je na jedné straně velkolepým svědectvím lidské tvořivosti, jež ale na straně druhé neustále bojuje o to, aby jej nepohltilo moře. Město, které se pomalu stává dalším významným evropským střediskem kultury lidských práv, demokracie a právního státu (a vedle toho dále zůstává střediskem kultury gondol
a karnevalů).

 

Autorka článku: Veronika Bílková

Zpět

Vyhledávání

© 2009 - 2017, Česká společnost pro mezinárodní právo