Ban Ki-moon v Praze: Mír, rozvoj a lidská práva (3.- 4.4. 2014)

Ve dnech 3. – 4. dubna tohoto roku navštívil Českou republiku generální tajemník OSN Ban Ki-moon. 

Do Prahy zavítal podruhé ve své stávající funkci (předchozí návštěva proběhla v dubnu 2011), potřetí ve službách OSN (v roce 2002 doprovázel do ČR tehdejšího předsedu Valného shromáždění OSN Han Seung-soo z Jižní Koreje, po němž se předsednické funkce ujal Jan Kavan) a počtvrté ve svém životě (první návštěvu realizoval ještě jako soukromá osoba,
s turistickým programem). 

Současně šlo o první návštěvu, při níž se generální tajemník setkal nejen se zástupci politické reprezentace a představiteli organizací podporujících OSN, ale také se členy akademické obce
a studenty. Stalo se tak během přednášky na téma Česká republika a Organizace spojených národů: Mír, rozvoj a lidská práva v měnícím se světě, kterou generální tajemník přednesl v pátek 4. dubna ve Velké aule Karolina.

Přednášce předcházelo slavnostní předání zlaté medaile Univerzity Karlovy. Ban Ki-moon ocenění přijal s povděkem
a neopomněl zmínit, že v Praze uspěl podstatě lépe než na Olympijských hrách v Londýně a Soči, které sice navštívil, žádnou medailí si ale neodvezl. 

Za Univerzitu Karlovu promluvili rektor prof. Zima a prorektorka pro evropskou problematiku prof. Rovná, kteří stručně představili Ban Ki-moona a připomněli historii Univerzity Karlovy. Generální tajemník v reakci zalitoval, že do Prahy nepřijel o tři dny později, kdy Univerzita slaví 666. výročí svého založení (7. dubna 1348). Přislíbil nicméně, že se pokusí dostavit se na oslavy příštího podobně „kulatého“ (777.) výročí. Ačkoli úvod akce proběhl v odlehčeném duchu, vlastní přednáška se již věnovala vážným tématům.

Ban Ki-moon nejprve odkázal na historii České republiky a českou zkušenost s bojem proti totalitním režimům
a s budováním demokratické a prosperující společnosti. Podotkl také, že tato zkušenost by ČR měla zavazovat
k tomu, aby se snažila pomáhat jiným, méně vyspělým státům světa. Krátkou poznámku věnoval generální tajemník vývoji na Ukrajině. 

Ten podle jeho názoru představuje hrozbu nejen pro stabilitu regionu východní Evropy, ale pro mír a bezpečnost celého světa. Největší prostor v přednášce dostaly nicméně některé globální výzvy, které před mezinárodním společenstvím v současné době stojí. Mezi nejdůležitější z nich zařadil Ban Ki-moon otázku Rozvojových cílů tisíciletí
a problém klimatických změn.

Rozvojové cíle tisíciletí (Millenium Development Goals, MDG) byly formulovány v roce 2000 na tzv. Summitu tisíciletí. Jde o soubor osmi obecných cílů (odstranit extrémní chudobu a hlad; zpřístupnit základní vzdělání pro všechny; prosazovat rovnost pohlaví a posílit postavení žen; omezit dětskou úmrtnost; zlepšit zdraví matek; bojovat proti HIV/AIDS, malárii a jiným nemocem; zajistit trvalou udržitelnost životního prostředí; vytvořit globální partnerství pro rozvoj), které jsou specifikovány prostřednictvím konkrétních ukazatelů. 

Cíle měly být původně dosaženy v roce 2015, již nyní je ale jasné, že převážná většina států, pravděpodobně včetně České republiky, nebude schopna závazkům dostát včas. Plánuje se tak nastavení nového období (dalších patnáct let do roku 2030) a částečná reformulace cílů.

Klimatické změny jsou podle generálního tajemníka dalším obecným problémem, který se dotýká života všech lidí planety, včetně obyvatel České republiky. Ban Ki-moon v přednášce zdůraznil – ať již to bylo se znalostí českého kontextu, nebo bez něj –, že názory skeptiků, podle nichž žádné globální klimatické změny způsobené člověkem neprobíhají, popřípadě jsou minimální, byly již vědecky vyvráceny. V této souvislosti odkázal na závěry Mezivládního panelu ke změně klimatu a upozornil na konferenci ke klimatickým změnám, která by měla proběhnout v prosinci tohoto roku.

Závěr přednášky věnoval Ban Ki-moon dvěma kategoriím osob, jejichž potenciál dosud není podle jeho názoru plně doceněn. První představují ženy, o nichž generální tajemník mluvil jako o „nejhůře využívaném zdroji planety“. Ženy by měly mít zaručeny rovné příležitosti de iure i de facto a měly by být přiměřeně zastoupeny v rozhodovacích procesech, neboť to přináší pozitivní výsledky. OSN se snaží jít příkladem, proto jsou ženy v rostoucí míře zapojovány do mírových jednání (např. bývalá prezidentka Irska Mary Robinson se angažuje v mírovém procesu v Demokratické republice Kongo a v oblasti Velký jezer) či stavěny do čela mírových operací OSN (pět z patnácti stávajících operací má prý v čele ženu).

Druhou klíčovou kategorii osob tvoří mladí lidé. Ban Ki-moon připomněl, že lidé pod 25 let dnes tvoří většinu světové populace, a je tedy třeba dát jim větší prostor a vytvořit pro ně dostatečné příležitosti. Zdůraznil také, že ruku v ruce s těmito příležitostmi musí jít důraz na odpovědnost (responsiblity), kterou všichni, včetně nastupujících generací, máme jak vůči svým blízkým, tak vůči lidstvu jako celku. 

Právě apel na to, že dnešní globální svět přináší nejen více práv a možností, ale i daleko větší odpovědnost, je možná největším poselstvím, které se generální tajemník OSN snažil v Praze předat.

Autorka článku: Veronika Bílková