Zpráva z přednášky ČSMP: Prof. Max Hilaire - Mezinárodní právo a použití síly proti Islámskému státu (ISIS)

04.03.2015 16:18

Dne 25. února 2015 uspořádala Česká společnost pro mezinárodní právo (ČSMP) ve spolupráci s Katedrou mezinárodního práva PF UK přednášku s následnou diskuzí odborníků z oblasti mezinárodního práva, členů ČSMP, jakož i studentů PF UK s profesorem Maxem Hilaire. 

Prof. Hilaire, vedoucí katedry Politologie na baltimorské Morgan State University (USA), jenž navštívil PF UK již poněkolikáté, přednesl příspěvek a s účastníky setkání následně diskutoval na téma použití síly v mezinárodním právu proti Islámskému státu (IS).

Prof. Hilaire na úvod své přednášky připomněl, že Islámský stát (IS), dříve označovaný za Islámský stát v Iráku
a v Levantě (ISIS), je radikální sunnitská organizace blízká Al-Káidě působící v současnosti na území tří států – Iráku, Sýrie a Libye. V zájmu vytvoření rozsáhlého chalífátu a nastolení vlády práva šaría páchá IS zejm. na území Iráku
a Sýrie nejtěžší formy zločinů podle mezinárodního práva. 

Do boje proti této teroristické organizaci je v současnosti zapojeno již cca. 25 států světa. Vedle nich ovšem
v mezinárodním společenství nalezneme i státy, které podle prof. Hilaire s IS nadále obchodují, a umožňují mu tak další přísun finančních prostředků. Kromě Sýrie mezi ně patří např. Turecko odkupující od IS ropu.

Max Hilaire, CSMP-CSIL, PF UK, international law Z pohledu mezinárodního práva, a jím daných možností použití síly, je konflikt specifický zejm. tím, že na straně IS jsou ozbrojené boje vedeny výlučně tzv. nestátními aktéry (non-state actors), tedy jednotlivci, kteří nejednají ani z titulu úředního postavení, ani nereprezentují vládní či jiné autority. 

Charta OSN přitom nestanoví právní základ pro postup států, je-li ozbrojený konflikt veden právě s non-state actors. 

Zejména v posledním desetiletí však můžeme na mezinárodním poli pozorovat tendence jaksi tacitně akceptovat označení skupiny jednotlivců za teroristickou organizaci, proti níž je vedení „války“ legální i legitimní. 

Bez autorizace Rady bezpečnosti OSN tak proběhla např. invaze do Afghánistánu či Iráku, na jejichž území válka probíhá již řadu let za stále četnějšího informování medií o porušování práv obviněných na spravedlivý proces, mučení zajatců ve věznici Guantánamo Bay, unášení podezřelých do zemí, kde budou s cílem získat informace prospěšné pro boj proti terorismu podrobeni mučení (extraordinary rendition) aj. 

USA spolu se spojenci přitom nadále podle prof. Hilaire pokračují v porušování mezinárodního práva bez většího odsouzení mezinárodního společenství.

Prof. Hilaire k otázce ochrany práv osob zúčastněných na konfliktu zdůraznil, že strany mezinárodního
i vnitrostátního konfliktu jsou vázány mezinárodním právem, a to zejm. mezinárodním humanitárním právem. 

V této souvislosti zmínil především závaznost Ženevských úmluv, jakož i obyčejovou povahu řady pravidel mezinárodního humanitárního práva, jež jsou závazná i pro jednotlivce bojující v řadách IS, tedy pro non-state actors. 

Prof. Hilaire uvedl, že porušení zmíněných pravidel se bohužel v probíhajícím konfliktu dopustily obě strany. 

Závěrem svého vystoupení a následné diskuze vedle stěžejní myšlenky příspěvku, že ochrana základních lidských práv musí být vždy zajištěna, uvedl prof. Hilaire, že vojenské řešení situace nepovažuje za šťastné a za vhodnější variantu řešení konfliktu považuje jednoznačně politická jednání a diplomatické dohody, protože jak sám uvedl, „ideu vojensky zničit nelze“.   

Autorka článku: JUDr. Veronika Podlahová

Zpět

Vyhledávání

© 2009 - 2017, Česká společnost pro mezinárodní právo